Cedrus libani 'GLAUCA' libanonsk� cedr
Ectovit (ektomykorhizn�)Cedrus
Rod cedr� pat�� k t�m n�kolika m�lo d�evin�m, kter� prov�zej� lidskou pam� tak dlouho, a� se zd�, �e tu byly odjak�iva. Fosilie pylu i zkamen�l�ho d�eva dokazuj�, �e cedry kdysi pokr�valy rozs�hl� oblasti Eurasie, ne� se jejich are�l b�hem t�etihor a �tvrtohor z��il do horsk�ch p�sem v�chodn�ho St�edomo�� a z�padn� Asie. U� samotn� jm�no rodu, odvozen� z �eck�ho kedros a latinsk�ho cedrus, p�ipom�n� jejich vonn�, prysky�i�n� d�evo, kter� se stalo symbolem trvanlivosti, posv�tnosti a moci. Za zm�nku stoj� i ob�asn� jazykov� omyl: rusk� slovo кедр � kedr neozna�uje cedr, ale borovici sibi�skou (Pinus sibirica), tedy zcela jin� rod jehli�nan�. Cedry se objevuj� v eposech, biblick�ch textech i antick�ch m�tech; jejich d�evo neslo st�echy chr�m�, k�ly lod� i tr�ny kr�l�. Kdy� stoj�te pod star�m cedrem, m�te pocit, �e �as se zpomal� � jako by strom v�d�l, �e lidsk� �ivot je jen kr�tk� epizoda v jeho vlastn�m p��b�hu, kter� trv� stalet�.
Cedr libanonsk� je ze v�ech cedr� nejzn�m�j�� nejen d�ky majest�tu, ale i kulturn�mu v�znamu. Poch�z� z poho�� Libanon, Antilibanon a Taurus; modern� zdroje uv�d�j� p�irozen� v�skyty p�edev��m v Turecku, S�rii a Libanonu. Druh je zn�m od dob Linn�ho, kter� jej zm�nil, form�ln� binomick� jm�no Cedrus libani publikoval A. Richard (1823). Cedr libanonsk� byl po tis�cilet� vyhled�van� pro sv� d�evo � pevn�, odoln�, vonn� a t�m�� nezni�iteln�. Pr�v� tato vlastnost se mu v�ak stala osudnou. Starov�k� civilizace jej k�cely v takov�m mno�stv�, �e p�vodn� cedrov� lesy v Libanonu t�m�� zmizely. Z kdysi rozs�hl�ch porost� z�staly jen mal� ostr�vky, z nich� nejzn�m�j�� je rezervace Arz ar-Rabb, �Bo�� cedry�, kter� se stala symbolem libanonsk� identity, dodnes figuruje na st�tn� vlajce. Cedr libanonsk� tak nen� jen stromem, ale i kulturn�m d�dictv�m, p�ipom�nkou vztahu �lov�ka a krajiny, kter� se m��e b�hem stalet� zm�nit z �cty v nenasytnost.
Cedrus libani Glauca je opravdu libanonsk� cedr, jeho� st�edn� dlouh�, neopadav� jehlice jsou modrozelen� (nikoli modrost��brn�), m�rn� oj�n�n� a vyr�staj� ve svazc�ch po 10 a� 20. St�ejn�m znakem tohoto impozantn�ho stromu jsou jeho p��sn� horizont�ln� se rozr�staj�c� v�tve, podle �eho� libanonsk� cedr snadno rozpozn�te. Roste velmi pomalu a sp�e ne� do v��ky nejprve zahu��uje sv� vodorovn� patra o nov� jehli��. Ve v�ku cca 50 let m��e dor�st do v��ky kolem 12-15 metr� (podle podm�nek). Jeliko� se jedn� o dlouhov�k� strom, kone�nou velikost ve st���, co� m��e b�t a� p�r set let, nedok�eme ur�it.
Cedry jsou stromy vysok�, p�esto se �asto setk�v�me s jejich v�sadbou v nahu�t�n�ch italsk�ch m�stech, kde se jeden mohutn� strom ty�� hned nad n�kolika domy a p�i vy�ezan�ch spodn�ch v�tv�ch tvo�� p��jemn�, sv�tl� st�n. P�esto�e mrazuvzdornost libanonsk�ho cedru je vysok�, nedoporu�ujeme jej do hornat�ch region� s dlouhotrvaj�c�mi mrazy ani do mrazov�ch kotlin. Pokud p�i tuh�ch zim�ch zmrzne a opad� ��st jehli��, na ja�e strom obvykle spolehliv� obr��. Sn�� jakoukoli dob�e odvodn�nou zem, i v�penitou. K dobr�mu r�stu pot�ebuje dostatek slunce a prostoru, kde vyniknou jeho v�tve. Mrazuvzdorn� do min. -27�C.
Posledn� revize 07-11-2009.
