Chamaecyparis pisifera 'BABY BLUE' cyp�i�ek hrachonosn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Chamaecyparis
Rod Chamaecyparis zahrnuje n�kolik m�lo druh� jehli�nan� poch�zej�c�ch v�hradn� z v�chodn� Asie a z�padn� ��sti Severn� Ameriky. Botanicky pat�� do �eledi cyp�i�ovit�ch a vyzna�uje se jemnou stavbou v�tv�, �upinovit�mi listy a v�raznou variabilitou tvar� i barev, kter� z n�j u�inila jeden z nejd�le�it�j��ch rod� okrasn�ch jehli�nan� v�bec. Prvn� v�deck� popis rodu publikoval Stephan Ladislaus Endlicher (1804�1849) v prvn� polovin� 19. stolet�, v dob�, kdy se Evropa za�ala intenzivn� seznamovat s fl�rou D�ln�ho v�chodu. Fosiln� n�lezy nazna�uj�, �e p�edkov� dne�n�ch cyp�i�k� byli roz���eni mnohem ���eji ne� dnes, a rod tak p�edstavuje dal�� z p��klad� d�evin, kter� p�e�ily v�razn� klimatick� zm�ny v omezen�ch refug�ch.
Cyp�i�ek hrachonosn� je p�vodn�m druhem Japonska, kde roste p�edev��m v horsk�ch oblastech ostrov� Hon�� a Kj��� v nadmo�sk� v��ce 400-1800 metr�. Sv� druhov� p��zvisko si vyslou�il d�ky jako hr�k�m podobn�m drobn�m �i�tic�m. Poprv� jej v�decky popsal Carl Peter Thunberg (1743�1828), jeden z nejv�znamn�j��ch ��k� Carla Linn�ho, kter� se do Japonska dostal v dob� jeho t�m�� �pln� izolace od sv�ta. V domovin� pat�� tento druh k tradi�n� vyu��van�m d�evin�m, jeho d�evo je cen�no pro lehkost, trvanlivost a jemnou strukturu a pou��v� se p�i stavb� chr�m�, svatyn� i tradi�n�ch l�zn�. Rozemnut� v�tvi�ky kr�sn� von� po prysky�ici. Strom je vn�m�n jako symbol klidu a vyrovnanosti a �asto se objevuje v okol� posv�tn�ch m�st; ve st�edn� Evrop� pak i na h�bitovech a pietn�ch m�stech. Na rozd�l od jin�ch cyp�i�k� je druh pisifera mimo��dn� variabiln�, co� vedlo ke vzniku cel� �ady zahradn�ch forem s odli�nou stavbou i barvou. Do Evropy se prvn� �iv� rostliny dostaly nejprve do Anglie roku 1861 a prvn� zm�nka o jeho p�stov�n� v �esku je u� z roku 1865 u z�mku v Hlubok� nad Vltavou.
Baby Blue je kompaktn� zmen�enina star�� odr�dy Boulevard. Jedn� se o pomalu rostouc� kultivar cyp�i�ku hrachonosn�ho, cen�n� p�edev��m pro sv� jemn�, m�kk� jehli�� a v�razn� modro�ed� zbarven�. Jehlice jsou kr�tk�, hust� a na dotek sametov� m�kk�, s chladn�m, st��b�it� modr�m t�nem, kter� je nejv�razn�j�� na ja�e a v chladn�j��ch obdob�ch roku. Ke� roste pravideln� a vytv��� hust�, �iroce ku�elovit� a� zaoblen� tvar, kter� si dlouhodob� udr�uje bez nutnosti �ezu. V dosp�losti obvykle dor�st� p�ibli�n� 0,8 a� 1,2 m v��ky, p�i podobn� nebo m�rn� men�� ���ce, a z�st�v� v�razn� men�� ne� odr�da Boulevard.
Skupina Squarrosa, do n� Baby Blue pat��, zahrnuje formy, kter� si trvale zachov�vaj� v�razn� juveniln� typ olist�n� a v�tven�, typick� pro semen��ky druhu. Zat�mco u b�n�ch rostlin se tento typ jehli�� objevuje pouze v ran�m st�diu r�stu a pozd�ji p�ech�z� do plum�zn� a n�sledn� dosp�l� formy, u squarros se juveniln� charakter udr�uje dlouhodob�. Jehlice jsou ploch�, �zk�, �pi�at�, obvykle postaven� v �hlech p�ibli�n� 45 a� 90 stup�� k v�tvi�k�m, uspo��dan� vst��cn� nebo v p�eslenech. Typick� jsou tak� chladn�, st��b�it� modrav� a� siv� t�ny olist�n�. P�vodn� forma Squarrosa m��e dor�stat zna�n�ch rozm�r�, zat�mco modern� kultivary t�to skupiny, v�etn� Baby Blue, byly vybr�ny pro kompaktn�j�� r�st a stabiln�j�� zahradn� pou�it�.
Baby Blue se hod� se do men��ch zahrad, skalek i modern�ch kompozic, kde dob�e kontrastuje s tmav� zelen�mi jehli�nany, st�lezelen�mi listn��i nebo trvalkami s tepl�mi barvami list� a kv�t�. Nejl�pe prosp�v� na sv�tl�m stanovi�ti s dostatkem rozpt�len�ho sv�tla, kde si zachov�v� intenzivn� modr� zbarven�. D�ky kompaktn�mu r�stu a p�irozen� pravideln�mu tvaru nevy�aduje tvarov�n� a dlouhodob� p�sob� upraven� a vyv�en�.
Posledn� revize 31-01-2011; 26-02-2026
P�stov�n� cyp�i�ku hrachonosn�ho nen� slo�it�, pokud jsou spln�ny z�kladn� n�roky. Preferuje kyselou a� neutr�ln�, hum�zn� a dob�e propustnou p�du s dostatkem vl�hy, zejm�na v prvn�ch letech po v�sadb�. P�esto�e p�irozen� roste v n�plavov�ch p�d�ch, kde je dostatek vody, nikdy tam nedoch�z� k jej�mu dlouhodob�mu zadr�ov�n� a p�ebyte�n� voda voln� odt�k� dob�e propustn�m podlo��m. Nesn�� vyschnut� ko�enov�ho balu. Nejl�pe prosp�v� na slunn�m stanovi�ti, kde si udr�uje syt� zbarven�, snese v�ak i lehk� polost�n. Otev�en�, v�trn� polohy nejsou vhodn�, proto�e mohou naru�ovat jemnou strukturu v�tv�. �ez nen� nutn� a prov�d� se pouze v�jime�n�. Mrazuvzdornost je v�born�, bez probl�m� sn�� teploty kolem −34 �C.
