Chamaecyparis pisifera 'BOULEVARD' cyp�i�ek hrachonosn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Chamaecyparis
Rod Chamaecyparis zahrnuje n�kolik m�lo druh� jehli�nan� poch�zej�c�ch v�hradn� z v�chodn� Asie a z�padn� ��sti Severn� Ameriky. Botanicky pat�� do �eledi cyp�i�ovit�ch a vyzna�uje se jemnou stavbou v�tv�, �upinovit�mi listy a v�raznou variabilitou tvar� i barev, kter� z n�j u�inila jeden z nejd�le�it�j��ch rod� okrasn�ch jehli�nan� v�bec. Prvn� v�deck� popis rodu publikoval Stephan Ladislaus Endlicher (1804�1849) v prvn� polovin� 19. stolet�, v dob�, kdy se Evropa za�ala intenzivn� seznamovat s fl�rou D�ln�ho v�chodu. Fosiln� n�lezy nazna�uj�, �e p�edkov� dne�n�ch cyp�i�k� byli roz���eni mnohem ���eji ne� dnes, a rod tak p�edstavuje dal�� z p��klad� d�evin, kter� p�e�ily v�razn� klimatick� zm�ny v omezen�ch refug�ch.
Cyp�i�ek hrachonosn� je p�vodn�m druhem Japonska, kde roste p�edev��m v horsk�ch oblastech ostrov� Hon�� a Kj��� v nadmo�sk� v��ce 400-1800 metr�. Sv� druhov� p��zvisko si vyslou�il d�ky jako hr�k�m podobn�m drobn�m �i�tic�m. Poprv� jej v�decky popsal Carl Peter Thunberg (1743�1828), jeden z nejv�znamn�j��ch ��k� Carla Linn�ho, kter� se do Japonska dostal v dob� jeho t�m�� �pln� izolace od sv�ta. V domovin� pat�� tento druh k tradi�n� vyu��van�m d�evin�m, jeho d�evo je cen�no pro lehkost, trvanlivost a jemnou strukturu a pou��v� se p�i stavb� chr�m�, svatyn� i tradi�n�ch l�zn�. Rozemnut� v�tvi�ky kr�sn� von� po prysky�ici. Strom je vn�m�n jako symbol klidu a vyrovnanosti a �asto se objevuje v okol� posv�tn�ch m�st; ve st�edn� Evrop� pak i na h�bitovech a pietn�ch m�stech. Na rozd�l od jin�ch cyp�i�k� je druh pisifera mimo��dn� variabiln�, co� vedlo ke vzniku cel� �ady zahradn�ch forem s odli�nou stavbou i barvou. Do Evropy se prvn� �iv� rostliny dostaly nejprve do Anglie roku 1861 a prvn� zm�nka o jeho p�stov�n� v �esku je u� z roku 1865 u z�mku v Hlubok� nad Vltavou.
Boulevard je v�razn�, �zce pyramid�ln� cyp�i�ek s m�kk�m, jehlicovit�m olist�n�m chladn� modrozelen� a� siv� barvy, kter� si po cel� �ivot zachov�v� juveniln� charakter r�stu. V dosp�losti vytv��� �t�hl� strom nebo vysok� ke� o b�n� v��ce kolem 4 metr�, v�jime�n� na dobr�ch lokalit�ch um� v �pln� dosp�lost� po mnoha letech dor�st a� dvojn�sobek. R�st je pomal�, ale p�i dobr�ch podm�nk�ch plynul�. Jehli�� je jemn�, m�kk� na dotek a hust� uspo��dan�, co� d�v� mlad�m rostlin�m velmi kompaktn� a uhlazen� vzhled. S v�kem m� v�ak Boulevard tendenci ��dnout a odhalovat star��, hn�dnouc� jehlice uvnit� koruny, co� je pova�ov�no za jeho hlavn� slabinu a pro zachov�n� estetiky je dobr� je opatrn� odst��h�vat.
Kultivar vznikl jako spont�nn� mutace, �arov�n�k na odr�d� Squarrosa v roce 1934. Byl objeven Esauem Kempenaarem v Boulevard Nurseries na Aquidneck Island v americk�m Rhode Islandu. Mutace se vyzna�ovala hust��m v�tven�m, del��mi jehlicemi a v�razn�j��m siv� modr�m zbarven�m. P�vodn� byl ���en pod pracovn�m n�zvem K and C podle p��jmen� tehdej��ch majitel� �kolky, pozd�ji se v literatu�e objevoval i pod jm�nem Squarrosa Cyano‑viridis. N�zev Boulevard se ust�lil a� pozd�ji a je p��mo spojen s histori� stejnojmenn� �kolky. V sou�asnosti je prav� Boulevard v zahradnick�m sortimentu sp�e vz�cn� a �asto b�v� zam��ov�n s p��buzn�mi nebo odvozen�mi kultivary, kter� vznikly jako jeho semen��e �i sportovn� mutace.
V zahrad� se Boulevard uplatn� p�edev��m jako solit�r nebo v�razn� vertik�la v otev�en�j��ch kompozic�ch, kde m� dostatek prostoru a sv�tla. Nejl�pe prosp�v� na slunn�m stanovi�ti v hlub��, v��ivn� p�d�, kde si d�le udr�uje hust�� habitus. Pravideln�, citliv� �ez m��e v�razn� zlep�it tvar i hustotu koruny, vy�aduje v�ak dlouhodobou d�slednost. D�ky sv� chladn� barv� dob�e kontrastuje s tmav� zelen�mi jehli�nany, st�lezelen�mi listn��i i s rostlinami s tepl�mi t�ny list� a kv�t�. V modern�ch v�sadb�ch b�v� �asto nahrazov�n mlad��mi, kompaktn�j��mi kultivary, kter� z Boulevardu p��mo vych�zej�.
Posledn� revize 10-01-2008; 26-02-2026
P�stov�n� cyp�i�ku hrachonosn�ho nen� slo�it�, pokud jsou spln�ny z�kladn� n�roky. Preferuje kyselou a� neutr�ln�, hum�zn� a dob�e propustnou p�du s dostatkem vl�hy, zejm�na v prvn�ch letech po v�sadb�. P�esto�e p�irozen� roste v n�plavov�ch p�d�ch, kde je dostatek vody, nikdy tam nedoch�z� k jej�mu dlouhodob�mu zadr�ov�n� a p�ebyte�n� voda voln� odt�k� dob�e propustn�m podlo��m. Nesn�� vyschnut� ko�enov�ho balu. Nejl�pe prosp�v� na slunn�m stanovi�ti, kde si udr�uje syt� zbarven�, snese v�ak i lehk� polost�n. Otev�en�, v�trn� polohy nejsou vhodn�, proto�e mohou naru�ovat jemnou strukturu v�tv�. �ez nen� nutn� a prov�d� se pouze v�jime�n�. Mrazuvzdornost je v�born�, bez probl�m� sn�� teploty kolem −34 �C.
