Chamaecyparis pisifera 'GOLDEN MOP' cyp�i�ek hrachonosn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Chamaecyparis
Rod Chamaecyparis zahrnuje n�kolik m�lo druh� jehli�nan� poch�zej�c�ch v�hradn� z v�chodn� Asie a z�padn� ��sti Severn� Ameriky. Botanicky pat�� do �eledi cyp�i�ovit�ch a vyzna�uje se jemnou stavbou v�tv�, �upinovit�mi listy a v�raznou variabilitou tvar� i barev, kter� z n�j u�inila jeden z nejd�le�it�j��ch rod� okrasn�ch jehli�nan� v�bec. Prvn� v�deck� popis rodu publikoval Stephan Ladislaus Endlicher (1804�1849) v prvn� polovin� 19. stolet�, v dob�, kdy se Evropa za�ala intenzivn� seznamovat s fl�rou D�ln�ho v�chodu. Fosiln� n�lezy nazna�uj�, �e p�edkov� dne�n�ch cyp�i�k� byli roz���eni mnohem ���eji ne� dnes, a rod tak p�edstavuje dal�� z p��klad� d�evin, kter� p�e�ily v�razn� klimatick� zm�ny v omezen�ch refug�ch.
Cyp�i�ek hrachonosn� je p�vodn�m druhem Japonska, kde roste p�edev��m v horsk�ch oblastech ostrov� Hon�� a Kj��� v nadmo�sk� v��ce 400-1800 metr�. Sv� druhov� p��zvisko si vyslou�il d�ky jako hr�k�m podobn�m drobn�m �i�tic�m. Poprv� jej v�decky popsal Carl Peter Thunberg (1743�1828), jeden z nejv�znamn�j��ch ��k� Carla Linn�ho, kter� se do Japonska dostal v dob� jeho t�m�� �pln� izolace od sv�ta. V domovin� pat�� tento druh k tradi�n� vyu��van�m d�evin�m, jeho d�evo je cen�no pro lehkost, trvanlivost a jemnou strukturu a pou��v� se p�i stavb� chr�m�, svatyn� i tradi�n�ch l�zn�. Rozemnut� v�tvi�ky kr�sn� von� po prysky�ici. Strom je vn�m�n jako symbol klidu a vyrovnanosti a �asto se objevuje v okol� posv�tn�ch m�st; ve st�edn� Evrop� pak i na h�bitovech a pietn�ch m�stech. Na rozd�l od jin�ch cyp�i�k� je druh pisifera mimo��dn� variabiln�, co� vedlo ke vzniku cel� �ady zahradn�ch forem s odli�nou stavbou i barvou. Do Evropy se prvn� �iv� rostliny dostaly nejprve do Anglie roku 1861 a prvn� zm�nka o jeho p�stov�n� v �esku je u� z roku 1865 u z�mku v Hlubok� nad Vltavou.
P�edstavte si, �e n�kdo dal tomuto kr�sn�mu cyp�i�ku jm�no Zlat� smet�k. Je to asi podobn� kontroverzn�, jako kdy� se v Talentu p�ed�v� cena Zlat� Markovi� � nikdo nev�, co si o n�m m� myslet. Angli�an�m tu zjevn� chyb�la poetika a vzali to prakticky: vypad� jako smet�k se zlat�mi t��sn�mi, bude to Golden Mop. Jen�e ve skute�nosti je to jm�no v��i t�hle odr�d� trochu nevl�dn�. V zahrad� toti� Golden Mop nep�sob� hrub� ani neupraven�, ale naopak jemn� a kultivovan�, jako m�kk� zlatav� dopln�k, kter� pracuje se sv�tlem a strukturou mnohem subtiln�ji, ne� by jeho n�zev napov�dal. Ke� vytv��� n�zk�, nepravideln� kulovit� a� m�rn� kupovit� habitus a roste pomalu, tak�e si dlouho zachov�v� kompaktn� tvar. V�t�vky jsou tenk�, prov�zkovit� a voln� p�evisl�, typick� pro skupinu Filifera, a vytv��ej� dojem jemn�ho, rozcuchan�ho chom��e. Barva je jasn� zlato�lut� a� �lutozelen� a p�i dostatku sv�tla z�st�v� p�ekvapiv� st�l� i v zimn�m obdob�.
Odr�da Golden Mop vznikla jako barevn� mutace v r�mci skupiny Filifera, konkr�tn� jako sport z kultivaru Filifera Aurea. Na rozd�l od mnoha star��ch forem cyp�i�ku hrachonosn�ho m� jej� p�vod pom�rn� dob�e dohledateln� kontext. Do p�stov�n� byla uvedena ve Velk� Brit�nii v druh� polovin� 20. stolet�, pravd�podobn� v 60. letech, v obdob�, kdy se v evropsk�ch �kolk�ch c�len� vyb�raly stabiln�, pomalu rostouc� barevn� formy vhodn� pro men�� zahrady. Golden Mop byl vybr�n pro jemn�j�� strukturu, v�razn�j�� a �ist�� zlat� zbarven� a kompaktn�j�� r�st ne� u star��ch filifera aurea forem. V literatu�e se objevuje i pod synonymem Filifera Nana Aurea, co� vysv�tluje, pro� se v sortimentu ob�as setk�v�me s velmi podobn�mi rostlinami pod r�zn�mi n�zvy. Pr�v� jednoduch�, zapamatovateln� n�zev Golden Mop v�ak p�isp�l k jeho roz���en� a dlouhodob� oblib�.
Hod� se k cest�m, na okraje teras, do �t�rkov�ch a skaln�ch parti� i do men��ch zahrad, kde nen� prostor pro v�razn� rostouc� d�eviny. V miner�ln�m mul�i p�sob� �ist� a modern�, v k��e m�k�eji a p�irozen�ji. Dob�e se kombinuje s tmav� zelen�mi jehli�nany a kompaktn�mi st�lezelen�mi listn��i nebo s trvalkami s velk�mi listy. D�ky pomal�mu r�stu a p�irozen� kompaktn�mu tvaru nevy�aduje �ez a funguje dlouh� roky bez nutnosti z�sah�.
Posledn� revize 15-02-2012; 25-02-2026
P�stov�n� cyp�i�ku hrachonosn�ho nen� slo�it�, pokud jsou spln�ny z�kladn� n�roky. Preferuje kyselou a� neutr�ln�, hum�zn� a dob�e propustnou p�du s dostatkem vl�hy, zejm�na v prvn�ch letech po v�sadb�. P�esto�e p�irozen� roste v n�plavov�ch p�d�ch, kde je dostatek vody, nikdy tam nedoch�z� k jej�mu dlouhodob�mu zadr�ov�n� a p�ebyte�n� voda voln� odt�k� dob�e propustn�m podlo��m. Nesn�� vyschnut� ko�enov�ho balu. Nejl�pe prosp�v� na slunn�m stanovi�ti, kde si udr�uje syt� zbarven�, snese v�ak i lehk� polost�n. Otev�en�, v�trn� polohy nejsou vhodn�, proto�e mohou naru�ovat jemnou strukturu v�tv�. �ez nen� nutn� a prov�d� se pouze v�jime�n�. Mrazuvzdornost je v�born�, bez probl�m� sn�� teploty kolem −34 �C.
.jpg)
