Chamaecyparis pisifera 'SUNGOLD' cyp�i�ek hrachonosn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Chamaecyparis
Rod Chamaecyparis zahrnuje n�kolik m�lo druh� jehli�nan� poch�zej�c�ch v�hradn� z v�chodn� Asie a z�padn� ��sti Severn� Ameriky. Botanicky pat�� do �eledi cyp�i�ovit�ch a vyzna�uje se jemnou stavbou v�tv�, �upinovit�mi listy a v�raznou variabilitou tvar� i barev, kter� z n�j u�inila jeden z nejd�le�it�j��ch rod� okrasn�ch jehli�nan� v�bec. Prvn� v�deck� popis rodu publikoval Stephan Ladislaus Endlicher (1804�1849) v prvn� polovin� 19. stolet�, v dob�, kdy se Evropa za�ala intenzivn� seznamovat s fl�rou D�ln�ho v�chodu. Fosiln� n�lezy nazna�uj�, �e p�edkov� dne�n�ch cyp�i�k� byli roz���eni mnohem ���eji ne� dnes, a rod tak p�edstavuje dal�� z p��klad� d�evin, kter� p�e�ily v�razn� klimatick� zm�ny v omezen�ch refug�ch.
Cyp�i�ek hrachonosn� je p�vodn�m druhem Japonska, kde roste p�edev��m v horsk�ch oblastech ostrov� Hon�� a Kj��� v nadmo�sk� v��ce 400-1800 metr�. Sv� druhov� p��zvisko si vyslou�il d�ky jako hr�k�m podobn�m drobn�m �i�tic�m. Poprv� jej v�decky popsal Carl Peter Thunberg (1743�1828), jeden z nejv�znamn�j��ch ��k� Carla Linn�ho, kter� se do Japonska dostal v dob� jeho t�m�� �pln� izolace od sv�ta. V domovin� pat�� tento druh k tradi�n� vyu��van�m d�evin�m, jeho d�evo je cen�no pro lehkost, trvanlivost a jemnou strukturu a pou��v� se p�i stavb� chr�m�, svatyn� i tradi�n�ch l�zn�. Rozemnut� v�tvi�ky kr�sn� von� po prysky�ici. Strom je vn�m�n jako symbol klidu a vyrovnanosti a �asto se objevuje v okol� posv�tn�ch m�st; ve st�edn� Evrop� pak i na h�bitovech a pietn�ch m�stech. Na rozd�l od jin�ch cyp�i�k� je druh pisifera mimo��dn� variabiln�, co� vedlo ke vzniku cel� �ady zahradn�ch forem s odli�nou stavbou i barvou. Do Evropy se prvn� �iv� rostliny dostaly nejprve do Anglie roku 1861 a prvn� zm�nka o jeho p�stov�n� v �esku je u� z roku 1865 u z�mku v Hlubok� nad Vltavou.
Sungold je n�zk�, �iroce rozlo�it� kultivar cyp�i�ku hrachonosn�ho s jemn�m, nitkovit�m olist�n�m v�razn� zlato�lut� barvy. Jehlice jsou m�kk�, p�evisl� a vytv��ej� nepravideln�, pol�t��ovit� a� spl�vav� habitus, kter� p�sob� lehce a uvoln�n�. Zbarven� je nejintenzivn�j�� na pln�m slunci, kde m� syt� zlat� a� oran�ov� �lut� t�n; v polost�nu p�ech�z� do sv�tle zelen�. R�st je pomal� a v dosp�losti obvykle dosahuje p�ibli�n� 0,6�1 m v��ky, p�i v�razn� v�t�� ���ce, kter� �asto v��ku p�esahuje.
Sungold pat�� do skupiny Filifera, kter� zahrnuje formy s p�ev�n� dosp�l�m typem olist�n�, u nich� je v�ak bo�n� v�tven� v�razn� omezeno. Hlavn� v�t�vky se proto prodlu�uj�, jsou v�lcovit�, provazcovit� a �asto p�evisl�. Typick� forma Filifera vytv��� n�zk�, �iroce rozlo�it� strom nebo ke� s jemn�mi, spl�vav�mi v�tvemi pokr�vaj�c�mi cel� povrch koruny a v p��zniv�ch podm�nk�ch m��e �asem dor�st zna�n�ch rozm�r�. Zlatolist� formy t�to skupiny se vyzna�uj� pomalej��m r�stem a obvykle z�st�vaj� men��, zat�mco trpasli�� formy si zachov�vaj� v�razn� zakrsl� vzr�st. Sungold je zahradnick� v�b�r vy�lecht�n� W. Goddardem ve �kolce Floravista Nursery v Kalifornii, uveden� v roce 1969, vybran� pro stabiln� zlato�lut� zbarven� a dob�e pou�iteln�, kompaktn� habitus.
V zahrad� se Sungold uplatn� p�edev��m jako p�dopokryvn� nebo n�zk� akcentn� ke� ve skalk�ch, na svaz�ch, v n�dob�ch i v modern�ch kompozic�ch s d�razem na strukturu a barvu. V�born� kontrastuje s tmav� zelen�mi jehli�nany, st�lezelen�mi listn��i i s kamenn�mi prvky. Nejl�pe prosp�v� na slunn�m stanovi�ti v propustn� p�d�; �ez obvykle nen� nutn� a slou�� pouze k lehk� korekci tvaru. D�ky pomal�mu r�stu a n�zk�mu vzr�stu je dlouhodob� snadno udr�iteln�.
Posledn� revize 19-08-2011; 26-02-2026
P�stov�n� cyp�i�ku hrachonosn�ho nen� slo�it�, pokud jsou spln�ny z�kladn� n�roky. Preferuje kyselou a� neutr�ln�, hum�zn� a dob�e propustnou p�du s dostatkem vl�hy, zejm�na v prvn�ch letech po v�sadb�. P�esto�e p�irozen� roste v n�plavov�ch p�d�ch, kde je dostatek vody, nikdy tam nedoch�z� k jej�mu dlouhodob�mu zadr�ov�n� a p�ebyte�n� voda voln� odt�k� dob�e propustn�m podlo��m. Nesn�� vyschnut� ko�enov�ho balu. Nejl�pe prosp�v� na slunn�m stanovi�ti, kde si udr�uje syt� zbarven�, snese v�ak i lehk� polost�n. Otev�en�, v�trn� polohy nejsou vhodn�, proto�e mohou naru�ovat jemnou strukturu v�tv�. �ez nen� nutn� a prov�d� se pouze v�jime�n�. Mrazuvzdornost je v�born�, bez probl�m� sn�� teploty kolem −34 �C.
