Cornus elliptica (syn. C. angustata) d��n �zkolist�, sv�da ��nsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Cornus
Cornus je rod, kter� botanici �ad� mezi skute�n� aristokraty d�evin. Zahrnuje p�ibli�n� 50�60 druh� strom� a ke�� roz���en�ch p�ev�n� v m�rn�m p�smu severn� polokoule, s t�i�t�m v�skytu ve v�chodn� Asii a Severn� Americe. Fosiln� n�lezy dokl�daj� jeho existenci u� v t�etihor�ch a prvn� v�deck� popis rodu publikoval Carl Linnaeus (1707�1778) v roce 1753 ve sv�m d�le Species Plantarum. �lov�ka prov�zej� u� po stalet� nejen jako okrasn� d�eviny, ale i jako zdroj tvrd�ho d�eva, l��iv�ch l�tek a symbolick�ch v�znam� v lidov� kultu�e, kde �asto p�edstavuj� pevnost, ��d a dlouhov�kost. V �e�tin� se pro rod Cornus pou��vaj� dv� jm�na � d��n a sv�da � co� nen� n�hoda, ale v�sledek historick�ho v�voje botanick�ho n�zvoslov�. P�vodn� se cel� skupin� ��kalo d��n podle nejzn�m�j��ho evropsk�ho druhu Cornus mas, jeho� tvrd� d�evo dalo jm�nu slovansk� z�klad. S roz���en�m asijsk�ch a severoamerick�ch druh� v 19. stolet� v�ak botanici za�ali rozli�ovat plod�c� d��ny a p�ev�n� okrasn� sv�dy, kter� se li�� stavbou kv�t�, plod� i r�stem.
Sv�da ��nsk�, Cornus elliptica, je st�le pom�rn� vz�cn� p�stovan� st�lezelen� druh poch�zej�c� z jihov�chodn� Asie. Jej� p�irozen� are�l sah� od jihov�chodn�ho pob�e�� ��ny p�es horsk� oblasti provincie J�n-nan a S�-�chuan a� po severn� Myanmar, Him�laj a Nep�l, kde roste v nadmo�sk�ch v��k�ch p�ibli�n� 300�2200 m. Druh byl form�ln� pops�n britsk�m botanikem Williamem Bottingem Hemsleym v roce 1909, p�esto byl po v�t�inu 20. stolet� �asto zam��ov�n s p��buzn�m druhem Cornus capitata; teprve modern� genetick� studie potvrdily jeho samostatnost a popravd� i potvrdily, �e oba druhy jsou si vzd�len�j��, ne� se myslelo. Prvn� zaznamenan� sb�rn� expedice, kter� p�inesla materi�l pozd�ji ozna�ovan� jako Cornus angustata, prob�hla v r�mci sino‑americk� botanick� expedice v roce 1980 a autorem sb�ru byl Dr Ted Dudley; z tohoto materi�lu se druh postupn� etabloval i v USA. Zaj�mav�, v Evrop� byl druh p�stov�n u� d��ve � v Hillier Gardens se objevuje od 70. let 20. stolet�, kdy do sb�rek p�i�el materi�l nejasn�ho p�vodu �dajn� z �jedn� irsk� zahrady�.
Sv�da ��nsk� se od v�ech ostatn�ch zn�m�ch sv�d li�� z�sadn�m atributem � je neopadav�. Jej� st�lezelen� listy jsou m�rn� ko�ovit�, leskl�, �zce vej�it� s n�padnou �pi�kou, v�t�inou p�iv�en� a sv�en� jako listy hru�n�, st�edn� zelen� s bronzov�mi t�ny v sez�n� a v�nov� �erven�m p�elivem v zim�. Jsou drobn�j�� ne� listy na opadav�ch sv�d�ch a v�znamn� u���, co� j� dod�v� elegantn�j�� charakter. B�hem b�n�ch zim jsou neopadav�, po d�le trvaj�c�ch a siln�j��ch mrazech mohou b�t zesl�bl� a zjara opadaj� a brzy je nahrad� nov�.
Kveten� je nejpozdn�j�� ze v�ech sv�d a odehr�v� se po dlouh� obdob� od za��tku �ervna a� do asi poloviny �ervence. Atraktivn� ��st� kv�tenstv� jsou 4 n�padn� sn�hob�l� listeny o rozp�t� 6-8 cm vyr�staj�c� kolem drobn� hlavi�ky, je� skr�v� prav�, miniaturn� kv�ty, z nich� se po opad�n� listen� tvo�� mal�, jedl�, r��ov� plody, jejich� chu� se t�ko popisuje. Kv�t� b�v� mnoho a na pln� olist�n�m ke�i �i stromku sv�t� do d�lky.
Posledn� revize 08-07-2022; 08-02-2026
Sv�da ��nsk� roste pomalu a vytv��� bu� men�� strom, nebo velk�, hust� ke� s ku�elovit�m tvarem. Kone�n� v��ka v na�ich podm�nk�ch zat�m nen� dlouhodob� ov��ena, ale p�edpokl�d� se kolem 4�5 m. D�ky p�irozen� hust�mu habitu nevy�aduje �ez k zahu�t�n�; p��padn� tvarov�n� je mo�n� prov�d�t kr�tce po odkv�tu. Vy�aduje lehkou, �ivnou, kyselou a� m�rn� kyselou p�du s rovnom�rnou vlhkost�, kter� v�ak nesm� b�t p�emok�en�. Nejl�pe prosp�v� na pln�m slunci, kde bohat� kvete a vytv��� zdrav�, kompaktn� r�st; polost�n se v praxi neosv�d�il. P�ehnojov�n� je ne��douc� � vhodn� jsou pouze hnojiva podporuj�c� kveten� a kvalitu list�. Mrazuvzdornost je zat�m p�edm�tem testov�n�, dosud v�ak bez po�kozen� snesla teploty kolem −17 �C; jako ka�d� st�lezelen� d�evina vy�aduje v such�ch zim�ch ob�asnou z�livku b�hem bezmraz�ch obdob�.
.jpg)
