Cornus kousa 'SCHMETTERLING' sv�da japonsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Cornus
Cornus je rod, kter� botanici �ad� mezi skute�n� aristokraty d�evin. Zahrnuje p�ibli�n� 50�60 druh� strom� a ke�� roz���en�ch p�ev�n� v m�rn�m p�smu severn� polokoule, s t�i�t�m v�skytu ve v�chodn� Asii a Severn� Americe. Fosiln� n�lezy dokl�daj� jeho existenci u� v t�etihor�ch a prvn� v�deck� popis rodu publikoval Carl Linnaeus (1707�1778) v roce 1753 ve sv�m d�le Species Plantarum. �lov�ka prov�zej� u� po stalet� nejen jako okrasn� d�eviny, ale i jako zdroj tvrd�ho d�eva, l��iv�ch l�tek a symbolick�ch v�znam� v lidov� kultu�e, kde �asto p�edstavuj� pevnost, ��d a dlouhov�kost. V �e�tin� se pro rod Cornus pou��vaj� dv� jm�na � d��n a sv�da � co� nen� n�hoda, ale v�sledek historick�ho v�voje botanick�ho n�zvoslov�. P�vodn� se cel� skupin� ��kalo d��n podle nejzn�m�j��ho evropsk�ho druhu Cornus mas, jeho� tvrd� d�evo dalo jm�nu slovansk� z�klad. S roz���en�m asijsk�ch a severoamerick�ch druh� v 19. stolet� v�ak botanici za�ali rozli�ovat plod�c� d��ny a p�ev�n� okrasn� sv�dy, kter� se li�� stavbou kv�t�, plod� i r�stem.
Sv�da japonsk� (Cornus kousa) poch�z� z v�chodn� Asie � p�irozen� roste v Japonsku, Koreji a v ��stech ��ny. V�decky byla pops�na v 19. stolet� na z�klad� materi�lu z Asie, kter� zpracoval Henry Fletcher Hance (1827�1886) pod jm�nem Cornus kousa. Do sb�rkov�ch evropsk�ch a severoamerick�ch zahrad a pozd�ji i do �kolek se dostala v souvislosti s vlnou botanick�ho sb�ru a v�m�ny rostlinn�ho materi�lu na p�elomu 19. a 20. stolet�. Oce�ov�na byla p�edev��m pro v�raznou sez�nn� prom�nlivost � atraktivitu od jara do podzimu � a pro jedl� plody. Japon�t� a ��n�t� botanici se v�novali studiu jej� variability ve voln� p��rod� a v minulosti popsali m�stn� formy, z nich� byly vymezeny dva poddruhy: ssp. kousa a ssp. chinensis. Zat�mco n�kte�� auto�i pova�ovali ssp. chinensis za v�razn�j��, voln�ji kvetouc� formu s v�t��mi kv�tenstv�mi, v modern� taxonomii se dnes preferuje pouze druhov� ozna�en� Cornus kousa bez dal��ho rozli�en�.
Schmetterling je evropskou odr�dou japonsk�ho d��nu. K jeho hlavn�m rys�m ve srovn�n� s ostatn�mi odr�dami pat�� bujn� a p�ev�n� vzp��men� r�st. Nerozkl�d� v�tve tolik do stran jako ostatn� japonsk� i kv�tnat� d��ny. Teprve v dosp�losti za��naj� p�ir�stat bo�n� v�tve a rostlina tak nab�v� na ���ce.
Jeho kv�ty, �i p�esn�ji barevn� listeny, maj� kr�mov� b�lou barvu a na dob�e zako�en�n�ch rostlin�ch vykv�taj� v hojn�m po�tu ka�d�m rokem. Listeny jsou 4, v pr�m�ru maj� cca 7-10 cm a vyr�staj� kolem drobn� hlavi�ky s je�t� drobn�j��mi, prav�mi kv�ty, ze kter�ch na konci l�ta rostliny vytvo�� plody. Jsou jedl�, ale v p��pad� t�to odr�dy nikterak chu�ov� v�zna�n�. Japonsk� d��ny na rozd�l od d��n� kv�tnat�ch kvetou a� na za��tku l�ta (v �ervnu), kdy� je ji� ke� pln� olist�n�. Listy jsou st�edn� zelen�, �iroce vej�it� a m�rn� sv�en�. Na podzim nab�zej� spolehlivou show ok�zal�ch barev, kdy� se zbarv� do ohniv� a� karm�nov� �erven� a syt� v�nov�.
Posledn� revize 16-12-2008.
Sv�dy maj� r�dy velmi kyselou, �ivnou, lehkou zem, kter� nebude vysychat. Neosv�d�ilo se s�zet je do polost�nu, kde by �dajn� m�ly b�t chr�n�ny p�ed vysych�n�m v hork�m l�t�. Rad�ji je ��dn� zamul�ujte a v p��pad� velk�ho sucha nezapome�te zal�t, ale rozhodn� je vysazujte na pln� slunce. Pokvetou bohat�ji a budou hust�� a zdrav�j��. Pokud hnoj�te, pak pou��vejte v�hradn� hnojiva na tvorbu kv�t� a zele� list�. Nikoli na podporu rychlosti r�stu. St��h�n� se nedoporu�uje, aby se nepo�kodil p�irozen� tvar, ale je mo�n� okam�it� po odkv�tu. Pln� mrazuvzdorn� do cca -29 �C.
