Davidia involucrata 'COLUMNA' dav�die listenov�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Davidia
Dav�die listenov� pamatuje sv�t d�vno p�ed posledn� dobou ledovou a p�esto se dochovala a� do dne�n�ch dn�. B�hem t�etihor bylo klima severn� polokoule teplej�� a lesy vypadaly jinak ne� dnes, av�ak s n�stupem ledov�ch dob dav�die vymizela z evropsk� i severoamerick� krajiny. Po dlouh� desetilet� byla zn�ma pouze z fosiln�ch n�lez� a botanici ji pova�ovali za vyhynul� druh. Zlom p�i�el v roce 1869, kdy francouzsk� mision�� a p��rodov�dec Armand David objevil �iv� exempl��e v horsk�ch les�ch provincie Sichuan v z�padn� ��n�. Tento objev zp�sobil v botanick�m sv�t� senzaci: strom pova�ovan� za d�vno ztracen� byl nalezen �iv�. Prvn� �export� n�sledoval v roce 1896, kdy mision�� Paul Farges odeslal semena do Francie. N�kolik z nich se ujalo, av�ak v�t�� �sp�nost zaznamenal legend�rn� sb�ratel rostlin Ernest Henry Wilson, jeho� semena z let 1900�1904, dopraven� do Velk� Brit�nie, kl��ila ochotn� a vyrostly z nich siln�, pozd�ji i kv�tuschopn� stromy. A zde je dlu�no dodat, �e dav�die, dodnes cen�n� jako botanick� rarita, n�s u�� trp�livosti: ze semene obvykle za��n� kv�st a� po 10�20 letech, proto se �lechtitel� sna�� z�skat kultivary s d��v�j��m n�stupem kveten�.
Columna je sloupovit� rostouc� odr�da dav�die listenov�, jej� hlavn� p�ednost� je kompaktn� a omezen� vzr�st. Druhou v�hodou, mo�n� je�t� atraktivn�j��, je schopnost kv�st v pom�rn� mlad�m v�ku. Ji� p�ibli�n� 1,5 m vysok� rostliny � roubovanci sta�� zhruba p�t a� sedm let � nesou prvn� kv�ty. Botanicky se kv�tenstv� skl�d� z kulat� centr�ln� hl�vky tvo�en� zelen�mi kv�tky s v�nov� �erven�mi ty�inkami, obklopen� n�padn�mi, smetanov� b�l�mi listeny r�zn� velikosti, d�ky nim� se dav�dii p�ezd�v� �kapesn�kov� strom� v mnoha jazyc�ch. A proto�e dvojice b�l�ch listen� m��e p�sobit i jako dv� zamilovan� hrdli�ky sed�c� naproti sob�, v angli�tin� se v�ilo jm�no dove tree � strom hrdli�ek. Listy jsou �iroce vej�it� a� srd�it�, s v�razn�m pilovit�m okrajem, tmav� zelen�, a na podzim se mnoh� v�p�stky zbarvuj� do syt�ch zlatav�ch, �arlatov�ch a karm�nov� �erven�ch t�n�, co� stromu p�id�v� dal�� dekorativn� hodnotu.
Odr�da Columna je v�sledkem dlouholet� �lechtitelsk� pr�ce Roberta Gheriho v italsk� �kolce Gheri Vivai Piante (dnes ji� zanikl�). Jeho c�lem bylo z�skat men��, kompaktn�j�� a ran� kvetouc� formu t�to v�jime�n� d�eviny, aby si dav�dii mohli dop��t i p�stitel� v zahrad�ch men��ch rozm�r�, nikoli pouze v parc�ch a arboretech, kde byla dosud nej�ast�ji k vid�n�. V p��pad� odr�dy Columna se poda�ilo tyto z�m�ry �sp�n� naplnit.
Posledn� revize 22-02-2012; 17-01-2026
Dav�die nem� r�da extr�my. V p��rod� roste v horsk�ch sm�en�ch les�ch z�padn� a jihoz�padn� ��ny (zhruba 1100�2600 m n. m.), tak�e ide�ln� je chr�n�n� m�sto bez vysu�uj�c�ho v�tru, s dostatkem sv�tla � nejl�pe pln� slunce a� polost�n (v teplej��ch poloh�ch ocen� odpoledn� polost�n). P�da by m�la b�t hlub��, �ivn�, hum�zn�, st�le m�rn� vlhk�, ale propustn�. Sucho v l�t� zmen�uje listy i listeny kolem kv�t�, znemo��uje podzimn� vybarven� a um� strom �zest�rnout� b�hem jedn� sez�ny; naopak trvale zamok�en� p�da je vstupenka do probl�m�. Na pH p�dy nez�le��, ale v kysel� zemi se uk�zalo nejlep�� podzimn� probarven�. Mrazuvzdornost se uv�d� nej�ast�ji do −23 �C, ale m�me vyzkou�eno, �e na chr�n�n�m stanovi�ti zvl�dne strom se zral�m d�evem i do�asn� v�kyvy a� do −27 �C, pokud nejsou holomrazy.
