Davidia involucrata dav�die listenov�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Davidia
Dav�die listenov� pamatuje sv�t d�vno p�ed posledn� dobou ledovou a p�esto se dochovala a� do dne�n�ch dn�. B�hem t�etihor bylo klima severn� polokoule teplej�� a lesy vypadaly jinak ne� dnes, av�ak s n�stupem ledov�ch dob dav�die vymizela z evropsk� i severoamerick� krajiny. Po dlouh� desetilet� byla zn�ma pouze z fosiln�ch n�lez� a botanici ji pova�ovali za vyhynul� druh. Zlom p�i�el v roce 1869, kdy francouzsk� mision�� a p��rodov�dec Armand David objevil �iv� exempl��e v horsk�ch les�ch provincie Sichuan v z�padn� ��n�. Tento objev zp�sobil v botanick�m sv�t� senzaci: strom pova�ovan� za d�vno ztracen� byl nalezen �iv�. Prvn� �export� n�sledoval v roce 1896, kdy mision�� Paul Farges odeslal semena do Francie. N�kolik z nich se ujalo, av�ak v�t�� �sp�nost zaznamenal legend�rn� sb�ratel rostlin Ernest Henry Wilson, jeho� semena z let 1900�1904, dopraven� do Velk� Brit�nie, kl��ila ochotn� a vyrostly z nich siln�, pozd�ji i kv�tuschopn� stromy. A zde je dlu�no dodat, �e dav�die, dodnes cen�n� jako botanick� rarita, n�s u�� trp�livosti: ze semene obvykle za��n� kv�st a� po 10�20 letech, proto se �lechtitel� sna�� z�skat kultivary s d��v�j��m n�stupem kveten�.
Botanick� druh dav�die listenov� je v�razn�, robustn� a v dosp�losti nep�ehl�dnuteln� strom s �iroce rozlo�itou korunou a siln�mi v�tvemi, kter� mu dod�vaj� a� monument�ln� charakter. Listy jsou velk�, srd�it� a� �iroce vej�it�, s v�razn� pilovit�m okrajem, na l�ci syt� zelen� a na rubu typicky jemn� p��it�, co� jim d�v� m�k��, sametov� vzhled. Pr�v� toto ochlupen� na spodn� stran� list� je jedn�m z hlavn�ch znak�, podle nich� lze botanick� druh odli�it od hladkolist�ch selekc�. Na podzim se listy zbarvuj� p�ev�n� do �lut�ch a� zlato�lut�ch t�n�; vybarven� je sp�e klidn� a p�irozen�, ale v�imli jsme si, �e za specifick�ch podm�nek � zejm�na na kyselej��ch, vlhk�ch stanovi�t�ch a p�i kombinaci chladn�ch noc� a slune�n�ch dn� � se ob�as objev� i v�razn�j�� �arlatov� a karm�nov� �erven� odst�ny, kter� p�sob� zna�n� unik�tn�.
Kveten� je t�m, co dav�dii proslavilo po cel�m sv�t�. V kv�tnu se na v�tv�ch objevuj� nen�padn� zelen� kv�tenstv�, kter� jsou obklopena dv�ma velk�mi b�l�mi listeny, �asto nestejn� d�lky. Tyto listeny vis� z v�tv� jako kapesn�ky pov�en� k su�en� a ve v�tru se jemn� pohupuj�, co� stromu prop�j�uje t�m�� poh�dkov� vzhled. Pr�v� podle tohoto dojmu vzniklo mezin�rodn� pojmenov�n� �kapesn�kov� strom�, zat�mco v anglick�m prost�ed� se v�il i n�zev �strom hrdli�ek�, proto�e dvojice b�l�ch listen� p�ipom�n� dv� zamilovan� hrdli�ky sed�c� proti sob�. U semen��� se kveten� objevuje po 10-20 letech � madam je sice kr�sn�, ale r�da na sebe nech�v� �ekat.
V ml�d� roste dav�die sp�e vzp��men�, s pravidelnou stavbou koruny, postupn� v�ak nab�r� na ���ce a vytv��� mohutn�, rozlo�it� strom. V zahrad�ch obvykle dor�st� v��ky kolem 10�12 metr� a ���ky p�ibli�n� 8�10 metr�, v parc�ch a voln� krajin� v�ak m��e p�i dostatku prostoru a hlubok� p�d� vyr�st a� do 15�20 metr� na v��ku a 8�12 metr� na ���ku a st�t se skute�nou dominantou. Pravideln� �ez nen� vhodn� � naru�uje p�irozen� tvar a �asto oddaluje nebo zcela potla�uje kveten�.
Posledn� revize 28-01-2008; 17-01-2026
Dav�die nem� r�da extr�my. V p��rod� roste v horsk�ch sm�en�ch les�ch z�padn� a jihoz�padn� ��ny (zhruba 1100�2600 m n. m.), tak�e ide�ln� je chr�n�n� m�sto bez vysu�uj�c�ho v�tru, s dostatkem sv�tla � nejl�pe pln� slunce a� polost�n (v teplej��ch poloh�ch ocen� odpoledn� polost�n). P�da by m�la b�t hlub��, �ivn�, hum�zn�, st�le m�rn� vlhk�, ale propustn�. Sucho v l�t� zmen�uje listy i listeny kolem kv�t�, znemo��uje podzimn� vybarven� a um� strom �zest�rnout� b�hem jedn� sez�ny; naopak trvale zamok�en� p�da je vstupenka do probl�m�. Na pH p�dy nez�le��, ale v kysel� zemi se uk�zalo nejlep�� podzimn� probarven�. Mrazuvzdornost se uv�d� nej�ast�ji do −23 �C, ale m�me vyzkou�eno, �e na chr�n�n�m stanovi�ti zvl�dne strom se zral�m d�evem i do�asn� v�kyvy a� do −27 �C, pokud nejsou holomrazy.
