Gaillardia aristata 'SpinTop STARBURST' kokarda
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Gaillardia
Rod Gaillardia pat�� do �eledi hv�zdnicovit�ch a zahrnuje p�ibli�n� tucet druh� roz���en�ch od Kanady po severn� Mexiko, tedy v krajin�ch, kde se st��d� spaluj�c� l�to s chladn�mi nocemi a kde se rostliny musely nau�it p�e��t v�tr, sucho i po��ry. Prvn� botanick� popisy poch�zej� z 18. stolet� a rod nese jm�no po francouzsk�m mecen�i botaniky Antoineu Ren� Gaillardovi de Charentonneau (1720�1799), kter� podporoval pa��sk� p��rodov�dce v dob�, kdy se Severn� Amerika st�vala nov�m botanick�m Eldor�dem. Kokardy se rychle dostaly do evropsk�ch zahrad d�ky sv� ne�navn� ochot� kv�st a d�ky barv�m, kter� v dob� viktori�nsk� posedlosti exotikou p�sobily jako mal� slunce p�enesen� z pr�rijn�ch oh��. Zaj�mav� je, �e n�kter� fosiln� n�lezy z pozdn�ho pleistoc�nu nazna�uj�, �e p�edkov� dne�n�ch kokard rostli i v chladn�j��ch oblastech, co� vysv�tluje jejich p�ekvapivou odolnost v��i mrazu navzdory teplomiln�mu vzhledu. V r�mci rodu panuje drobn� nomenklatorick� zmatek mezi druhy G. aristata a G. pulchella, proto�e se snadno k��� a v p��rod� vytv��ej� p�echodn� populace, kter� botanici dlouho r�zn� p�ejmenov�vali. Pr�v� tato prom�nlivost ale stoj� za bohatstv�m dne�n�ch kultivar�, kter� se li�� barvou, v��kou i d�lkou kveten�.
Gaillardia aristata, kokarda osinat�, je p�vodn� rostlinou Velk�ch pl�n� a p�edh��� Skalnat�ch hor s rozsahem od Kanady po severn� Mexiko. Prvn� sb�ry materi�lu poch�zej� z po��tku 19. stolet� v souvislosti s pr�zkumy Severn� Ameriky a druh botanicky popsal Frederick Pursh (1774�1820) na z�klad� materi�lu, kter� zahrnoval i vzorky po��zen� b�hem expedice Meriwethera Lewise (1774�1809) a Williama Clarka (1770�1838). V domorod�ch kultur�ch Severn� Ameriky m�la kokarda rozmanit� praktick� i symbolick� vyu�it�: r�zn� kmeny ji pou��valy v l��itelstv� � p�i hore�k�ch, bolestech hlavy a respira�n�ch pot��ch � a semena byla m�sty pra�ena a zpracov�v�na jako potravinov� zdroj. Rostlina se z�rove� d�ky sv� ok�zal� kr�se objevuje v tradi�n� v�tvarn� v�zdob� a ritu�ln�ch motivech, kde �asto symbolizuje slunce a ochranu. Do evropsk�ch zahrad se dostala v 19. stolet� d�ky sv�m syt�m barv�m a schopnosti rychle rozsv�tit z�hony na dlouh� obdob�. Dnes m� vedle okrasn� hodnoty i praktick� vyu�it� v projektech obnovy pr�rijn�ch spole�enstev a stabilizace such�ch svah� a je cen�na pro p�itahov�n� opylova��.
SpinTop Starburst je opravdov� majstr�tyk! Jej� kv�ty jsou z poloviny sv�tiv� �lut� a z druh� p�lky syt� rud�. Mohlo by se zd�t, �e podobn�ch u� tu bylo, jen�e Starburst nab�z� dvoj� �adu okv�tn�ch pl�tk� a kv�ty jsou �asto jemn� p�iv�en�, tak�e �lut� barva v�ce vynikne. Kv�ty jsou na vrcholech pevn�ch stonk�, tak�e cel� vykvetl� trs vypad� jako bohat� kytice pr�v� na�ezan�ch kv�t�. St�edy jsou mlad� �lutozelen� s �ervenou korolou a dozr�vaj� do v�nov� rud�, ��m� barva cel�ho kv�tu z�sk�v� na intenzit�. Kvete bohat� a bez p�est�vky od �ervna a� do ��jna, n�kdy a� do listopadu, pokud je teplo a slune�no. Stonky nem�vaj� v�ce ne� 25 cm. Listy jsou sv�tle a� siv� zelen�, chloupkat�, m�lo n�padn� a rostlina tvo�� velice hust� a kompaktn� boch�nek, je� dok�e b�hem jedn� sez�ny ztrojn�sobit sv�j objem.
SpinTop je nov� s�rie kokard od holandsk� firmy D�mmen Orange�, kter� p�i�la na trh po roce 2015.
Posledn� revize 18-08-2020
Kokarda miluje pln� slunce a dob�e propustnou, sp�e chud�� p�du, kde jej� ko�eny nez�st�vaj� dlouhodob� mokr�. Pro kompaktn� vzhled je vhodn� odst�ih�vat odkvetl� stonky, aby rychleji nasazovala nov� kv�ty, ale nen� to nezbytn� � kokardy kvetou bohat� i bez toho, jen jim o n�co d�le trv�, ne� vytvo�� dal�� vlnu poupat. Jako typick� pr�rijn� trvalky jsou sp�e suchomiln� a v t�k�ch, vodu zadr�uj�c�ch p�d�ch sice v sez�n� porostou, ale v zim� �asto uhnij� d��ve, ne� by je po�kodil mr�z. V propustn�ch p�d�ch, skalk�ch �i �t�rkov�ch z�honech a bez p�ehnojov�n� sn�� Gaillardia aristata mr�z a� kolem �40 �C, co� odpov�d� jej� p�irozen� odolnosti v severoamerick�ch pr�ri�ch, a na stanovi�ti vydr�� mnohem d�le, ne� uv�d�j� encyklopedie, kter� ji �ad� mezi kr�tkov�k� trvalky. Naopak vydatn� hnojen� ji �asto vys�l� u� b�hem prvn�ho roku, podpo�� p�er�st�n� na �kor kv�t� a rostlina brzy odch�z� � kokarda je zkr�tka nej��astn�j�� tam, kde je p�da chud�, slunce ostr� a p��e st��dm�.
