Heuchera PINK PANTHER� dlu�icha
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Heuchera
Dlu�ichy jsou nen�ro�n�, zato velmi n�padn� trvalky, kter� si z�skaly oblibu d�ky sv�m kr�sn�m list�m a drobn�m kv�t�m, n�kdy i v bohat�ch kv�tenstv�ch. Vytv��ej� hust� trsy s listy, jejich� barevn� �k�la je dechberouc�. Botanick� rod Heuchera dostal jm�no podle Johanna Heinricha von Heuchera (1677�1746), n�meck�ho l�ka�e a profesora. Zahrnuje kolem �ty� des�tek druh� vytrval�ch rostlin p�ev�n� ze Severn� Ameriky, s v�jimkou druhu H. sichotensis z rusk�ho D�ln�ho v�chodu. Do Evropy se dostal v 18. stolet�. Jejich p�esn� rozt��d�n� do druh� b�v� trochu o��ek, proto�e rostliny se i v p��rod� mezi sebou �asto k��� a kv�ty v�znamn� m�n� tvar, jak rostlina dozr�v�. Nen� proto divu, �e se jejich �lecht�n�m zab�v� tolik �lechtitel�, proto�e je jednodu�e fascinuj�c� si s jejich prom�nliv�m genofondem �hr�t� a nad�en� �ekat, co nov�ho se na konci pokusu objev� 😊.
Dlu�icha Pink Panther je stejn� skvostn� jako onen legend�rn� diamant. Jedn� se o syt� vybarvenou trvalku s listy, jejich� barva je z��iv� r��ov� s nachov�mi t�ny, metalick�mi odlesky a tmav� v�novou �ilnatinou. Botanicky jsou listy okrouhl�, ale d�ky v�razn�m lalok�m p�i okraj�ch mohou p�ipom�nat dlanit� listy. Nejsou p��li� velk�, ale rostlina jich tvo�� dost na to, aby vytvo�ily bohat� trs a spolehliv� p�dn� pokryv. Jak list dozr�v�, barvy se zv�raz�uj� a list nab�v� na lesku.
Rostlina dor�st� asi 30 cm do v��ky a 40 cm do ���ky, co se listov� plochy t��e, p�i�em� kv�tn� stonky se objevuj� p�ibli�n� v p�lce l�ta a dosahuj� a� 60 cm v��ky. Jsou v�ak jemn� a neru�� celkov� vzhled rostliny. Kv�tenstv� tvo�� vzp��men� hrozny, n�kdy myln� vyd�van� za vrcholov� laty a jsou slo�en� z drobou�k�ch, bled� r��ov�ch kv�t�, kter� si m��ete natrhat do v�zy a vyzdobit jimi kytice.
Odr�du vy�lechtil Ameri�an Hans A. Hansen ze �kolky Walters Gardens v Michiganu, a od roku 2019 je chr�n�na patentem �. PP31224 (USA).
Posledn� revize 05-06-2025
Dlu�ichy jsou nen�ro�n� a �asto st�lezelen� trvalky, kter� p�sob� sp�e p�dokryvn�, ale �asto a �sp�n� se pou��vaj� jako plnohodnotn� sou��sti promy�len�ch trvalkov�ch z�hon�, kde nab�dnou skv�l� kontrast k jemn�j��m textur�m. Nejrad�ji maj� lehce p�ist�n�n� stanovi�t� a rovnom�rn� vlhkou, �ivnou p�du � na jej� pH nez�le��. S ob�asnou z�livkou snesou i pln� slunce, vyjma sv�tlolist�ch odr�d, pokud nejsou na slunce v�slovn� ur�en�. Daj� se p�stovat i ve st�nu, kde v�ak jejich barvy nejsou tak v�razn�. Na ja�e sta�� ost��hat v�echny listy, aby rostlina znovu nara�ila sv��mi, nov�mi listy. Hnojen� nen� nutn�, ale v�znamn� zlep�� jej� vzhled a vitalitu. Jsou mrazuvzdorn� do cca -34 �C a lze je p�stovat i ve venkovn�ch kontejnerech.
.jpg)
