Heuchera 'WILD ROSE'; PRIMO™ dlu�icha
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Heuchera
Dlu�ichy jsou nen�ro�n�, zato velmi n�padn� trvalky, kter� si z�skaly oblibu d�ky sv�m kr�sn�m list�m a drobn�m kv�t�m, n�kdy i v bohat�ch kv�tenstv�ch. Vytv��ej� hust� trsy s listy, jejich� barevn� �k�la je dechberouc�. Botanick� rod Heuchera dostal jm�no podle Johanna Heinricha von Heuchera (1677�1746), n�meck�ho l�ka�e a profesora. Zahrnuje kolem �ty� des�tek druh� vytrval�ch rostlin p�ev�n� ze Severn� Ameriky, s v�jimkou druhu H. sichotensis z rusk�ho D�ln�ho v�chodu. Do Evropy se dostal v 18. stolet�. Jejich p�esn� rozt��d�n� do druh� b�v� trochu o��ek, proto�e rostliny se i v p��rod� mezi sebou �asto k��� a kv�ty v�znamn� m�n� tvar, jak rostlina dozr�v�. Nen� proto divu, �e se jejich �lecht�n�m zab�v� tolik �lechtitel�, proto�e je jednodu�e fascinuj�c� si s jejich prom�nliv�m genofondem �hr�t� a nad�en� �ekat, co nov�ho se na konci pokusu objev� 😊.
Jste-li nad�en�mi sb�rateli �i obdivovateli dlu�ich, tuhle specialitku si nem��ete nechat uj�t. Jmenuje se Wild Rose a vy�lechtil ji Hans Hansen z americk� �kolky Walters Gardens v Michiganu. Prvn� rostliny selektoval v roce 2013 a patent PP29923 z�skal roku 2018. Pat�� do atraktivn� s�rie PRIMO�.
Dlu�icha Wild Rose nese v�razn� purpurov� �erven� listy s n�padnou mahagonovou �ilnatinou. Jsou dlanit� okrouhl� se zaoblen�mi c�py, sp�e ploch�, pouze okraje jsou lehce zvln�n�. V kv�tnu a �ervnu bohat� kvete vrcholov�mi latami drobou�k�ch, nar��ov�l�ch kv�tk� na a� 60 cm vysok�ch, tenk�ch stonc�ch. Nen� probl�m stonky od�ezat, pokud v�m kveten� kaz� dojem z atraktivn�ch list�. Listy dob�e odol�vaj� mrazu a na chr�n�n�m stanovi�ti mohou z�stat p�kn� i p�es zimu.
Posledn� revize 02-01-2019
Dlu�ichy jsou nen�ro�n� a �asto st�lezelen� trvalky, kter� p�sob� sp�e p�dokryvn�, ale �asto a �sp�n� se pou��vaj� jako plnohodnotn� sou��sti promy�len�ch trvalkov�ch z�hon�, kde nab�dnou skv�l� kontrast k jemn�j��m textur�m. Nejrad�ji maj� lehce p�ist�n�n� stanovi�t� a rovnom�rn� vlhkou, �ivnou p�du � na jej� pH nez�le��. S ob�asnou z�livkou snesou i pln� slunce, vyjma sv�tlolist�ch odr�d, pokud nejsou na slunce v�slovn� ur�en�. Daj� se p�stovat i ve st�nu, kde v�ak jejich barvy nejsou tak v�razn�. Na ja�e sta�� ost��hat v�echny listy, aby rostlina znovu nara�ila sv��mi, nov�mi listy. Hnojen� nen� nutn�, ale v�znamn� zlep�� jej� vzhled a vitalitu. Jsou mrazuvzdorn� do cca -34 �C a lze je p�stovat i ve venkovn�ch kontejnerech.
