Home > Katalog > Ligustrum lucidum 'EXCELSUM SUPERBUM'
5458_1.jpeg
Ilustra�n� foto.
Ligustrum lucidum Excelsum Superbum ligustrum lucidum Excelsum Superbum Ligustrum lucidum Excelsum Superbum Ligustrum lucidum Excelsum Superbum Ligustrum lucidum Excelsum Superbum ligustrum lucidum Excelsum Superbum ligustrum lucidum Excelsum Superbum

Ligustrum lucidum 'EXCELSUM SUPERBUM' pta�� zob leskl�

vzr�st
st�edn� ke�,vy��� ke�
b�n� v��ka
2-5m
b�n� ���ka
1-2m
kategorie list
listnat� st�lezelen�
barva list�
+ kombinovan�: zelen� a kr�mov�
kategorie kv�t
m�n� n�padn�, zaj�mav� kv�ty
doba kveten�
z���-��jen
n�roky na slunce
slunce
n�roky na p�du
jak�koli (od kysel� po z�saditou)
n�roky na vlhkost p�dy
m�rn� vlhk� ale s dobrou dren��
USDA z�na (nejni���)
7   (do -18�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�

Ligustrum

Rod Ligustrum a zahrnuje na 44 druh� ke�� a men��ch strom� roz���en�ch p�edev��m v m�rn�m a subtropick�m p�su Eurasie, s t�i�t�m v�skytu ve v�chodn� Asii, ale m� p�vodn� druhy i v Evrop�, severn� Africe a a� do Austr�lie (Queensland). Pon�kud p�ekvapiv� pat�� do pestr� �eledi olivovn�kovit�ch, kde jsou nap��klad i �e��ky, jasany a zlatice. Nejv�t�� druhov� diverzita se soust�e�uje v ��n�, Japonsku a Koreji, odkud se pta�� zob roz���il do zahrad cel�ho sv�ta. Fosiln� n�lezy rodu Ligustrum nejsou hojn�, ale pylov� zrna a makrozbytky z t�etihor potvrzuj� jeho v�skyt v tepl�ch les�ch severn� polokoule. Botanicky je rod charakteristick� vst��cn�mi listy, drobn�mi �ty��etn�mi kv�ty uspo��dan�mi v lat�ch a peckovicovit�mi plody, kter� jsou n�padn� obl�ben� u pt�k�. Pr�v� tato kombinace nen�padn�ho kv�tu a v�razn�ho plodu st�la u jeho latinsk�ho jm�na, odvozen�ho od slova ligare, tedy svazovat, co� odkazuje na hust�, propleten� r�st v�tv�. Rod byl form�ln� vymezen v 18. stolet� v r�mci systematick�ho t��d�n� rostlin, ale jeho taxonomie nebyla nikdy zcela bez spor�. N�kter� druhy byly v minulosti p�esouv�ny mezi rody Ligustrum a Syringa, zejm�na kv�li podobnosti kv�t�, a teprve modern� molekul�rn� anal�zy potvrdily jejich samostatn� postaven�. V evropsk� zahradn� kultu�e se pta�� zob stal symbolem tvarovan�ch �iv�ch plot�, zat�mco v Asii byl vn�m�n sp�e jako sou��st p�irozen� vegetace lesn�ch okraj� a s�deln�ch zahrad.

Ligustrum lucidum, pta�� zob leskl� resp. ��nsk�, poch�z� z v�chodn� Asie, p�edev��m z ��ny, kde roste jako st�lezelen� ke� nebo men�� strom na okraj�ch les�, v �dol�ch i v bl�zkosti lidsk�ch s�del. Druh popsal William Townsend Aiton (1766�1849) na konci 18. stolet� na z�klad� rostlin p�stovan�ch v kr�lovsk�ch zahrad�ch v Kew, kam se dostal d�ky tehdej��m botanick�m v�prav�m a intenzivn� v�m�n� rostlin mezi Evropou a Asi�. Od ostatn�ch pta��ch zob� se li�� klidn�m, t�m�� stromov�m v�razem a n�padn� leskl�mi listy, kter� p�sob� uhlazen� a luxusn� po cel� rok, co� z n�j u�inilo vyhled�vanou d�evinu pro reprezentativn� v�sadby. Po sv�m objeven� evropsk�mi botaniky a ov��en� odolnosti v m�rn�m klimatu se rychle roz���il daleko za hranice sv� domoviny. V teplej��ch oblastech sv�ta se stal typick�m stromovit�m pta��m zobem ulic, dvor� a park�, ne� se uk�zalo, �e se v ide�ln�ch podm�nk�ch dok�e chovat invazn�; v n�kter�ch regionech je dnes pova�ov�n za problematick� druh a je c�lem rozs�hl�ch regula�n�ch z�sah�.

V ��nsk�m kulturn�m kontextu m� Ligustrum lucidum hlub�� a vrstevnat�j�� v�znam ne� v�t�ina jeho p��buzn�ch. Jeho plody, zn�m� jako nu zhen zi (女贞子), jsou po stalet� sou��st� tradi�n� ��nsk� medic�ny a symbolicky se poj� s dlouhov�kost� a vitalitou. Stejn� pozoruhodn� je, �i sp�e byla i jeho role v hospod��stv�: ��nsk� pta�� zob slou�il jako hostitelsk� ke� pro hmyz Ericerus pela, kter� na v�tv�ch vytv��� siln� voskov� povlaky. Ty se na podzim se�krab�valy a zpracov�valy na takzvan� b�l� vosk, pou��van� k v�rob� sv��ek, pe�et� i v l��itelstv�. Tato technologie je star� v�ce ne� tis�c let a a� do po��tku 20. stolet�, kdy ji vytla�il pr�myslov� vyr�b�n� paraf�n, pat�il b�l� vosk k nejroz���en�j��m vosk�m v�bec. Sb�r a zpracov�n� vosku p�edstavovaly samostatn� a v�en� �emeslo, kter� vtisklo tomuto nen�padn�mu stromu pevn� m�sto v ka�dodenn�m �ivot� i kulturn� pam�ti sv� domoviny.

Popis rostliny

Excelsum Superbum je vysoce atraktivn� forma pta��ho zobu leskl�ho s pana�ovan�mi listy. Ty jsou neopadav�, prot�hle vej�it�, velk� (a� 15x6 cm) a hr�kov� zelen� s n�padn�m a bohat�m m�slov� �lut�m pana�ov�n�m p�i okraj�ch, �asto zasahuj�c�m a� do poloviny listu. Na podzim a v zim� sv�tl� okraje nab�raj� r��ov� a� sv�tle purpurov� odst�n. V p��m�m rozporu se sv�m jm�nem nejsou p��li� leskl�, mo�n� bych dokonce �ekl, �e jsou matn�. Leskl� jsou pouze zelen� listy na botanick�m druhu. Koncem l�ta se na star��ch rostlin�ch objevuj� laty slo�en� z b�l�ch kv�t�, po kter�ch mohou n�sledovat drobn�, tmav�, jedovat� plody, ale nen� �ast�, �e v na�ich podm�nk�ch v�bec objev�.

Roste pom�rn� rychle a tvo�� p�kn� a hust�, vzp��men� ke�e ov�ln�ho a� zaoblen� pyramid�ln�ho tvaru, kter� lze od konce zimy do poloviny l�ta jakkoli tvarovat. Bez st�ihu je jeho v��ka kolem 4-5 metr� v zahrad�ch a a� dvojn�sobek v zem�ch s teplej��m klimatem na m�stech s neomezen�m prostorem na ko�eny. D�ky atraktivn�mu olist�n� se hod� na projasn�n� tmav� zelen�ch kompozic a do �iv�ch plot�.

St�lezelen� pta�� zoby porostou t�m�� v jak�koli p�d�, ale v kysel� a� neutr�ln� zemi s dostatkem �ivin budou m�t nejsyt�j�� barvu list�. Zem mus� b�t dob�e propustn�, ve vododr�n� p�d� v�t�inou zajdou u� po prvn� zim�. Jakmile zako�en�, v�born� zvl�daj� sucho. Pana�ovan� formy s�zejte na pln� slunce, p��padn� na m�sta se zimn�m st�nem ale letn�m sluncem. Pta�� zob leskl� je vhodn� do teplej��ch lokalit republiky a vyzkou�en� mrazuvzdornost je prozat�m do cca -17 �C. Doporu�ujeme jej na zimu dob�e zamul�ovat. B�hem hor��ch zim m��e shodit n�jak� listy, ale zjara je obnov�.

Posledn� revize 01-02-2023

VELIKOSTI A CENY
n�hled zbo�� typ objem kont. velikost kvalita cena ve kter� prodejn� zp�sob odeslan� po�et ks
ke�
5L
v��ka 60-80 cm
STANDARD
550 K�
PRAHA
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
ke�
v��ka 60-80 cm
550 K�

Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.

Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.

Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.

Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.

Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.

Vysv�tlivky
  • STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
  • DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
  • EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
  • HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
  • KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
  • STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
  • POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
  • ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
  • u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku