Magnolia grandiflora 'EXMOUTH' magn�lie velkokv�t�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Magnolia
St�lezelen� magn�lie pat�� mezi kr�lovny kvetouc�ch strom�. Vyb�r�me pro v�s ty nejkr�sn�j�� a z�rove� nejotu�ilej�� kultivary. Exmouth je odr�dou, kter� je na sv�t� ji� od 18.stolet�. Vyp�stoval ji John Colliton ve stejnojmenn�m m�st� v Anglii, hrabstv� Devon. V Anglii se komer�n� p��li� neprosadila � v�t�� popularitu z�skala francouzsk� odr�da Galissonni�re s kr�sn�mi listy a pro Anglii dobrou mrazuodolnost�. Ale s pr�lomem popt�vky po otu�il�ch st�lezelen�ch magn�li�ch ve druh� polovin� 20.stolet� se dostala do USA, kde byla v sedmdes�t�ch letech senzac� jin� odr�da: Edith Bogue, kter� p�e�ila -31�C dokonce po t�i zimy. Exmouth se stala dal��m pokusnou odr�dou a prok�zala odolnost mraz�m do -25�C bez po�kozen�. Z�ejm� d�ky tomu se m� chybn� za to, �e tato odr�da poch�z� z USA.
St�lezelen� magn�lie Exmouth je viditeln� rozd�ln� od sv�ch sester. Jej� listy jsou ten��, v�t��, v�razn� zvln�n� a rub je hlad�� bez hn�d�ho plstnat�ho semi�e. Na za��tku l�ta vykv�t� n�dhern�mi, smetanov� b�l�mi, siln� vo�av�mi kv�ty, jejich� velikost b�v� 20-26 cm v pr�m�ru. Kv�ty se objevuj� postupn�, jeden po druh�m a zral�, dob�e zako�en�n� rostlina dok�e kv�st a� 2 m�s�ce. Kvete na konc�ch lo�sk�ch v�hon�, jak�koli �ez je tud� pot�eba prov�d�t opatrn�, abyste se nep�ipravili o kv�ty. Ale st��h�n� se v na�ich podm�nk�ch nedoporu�uje.
Roste st�edn� rychle (cca 30cm za rok) do ov�ln�ho ke�e se �ir�� z�kladnou a v dosp�losti tvo�� strom se zaoblenou korunou a rozkladit�mi v�tvemi. V �esk�m klimatu nem��eme o�ek�vat velk�ho obra, ale 6m na v��ku jist� dok�e. Vysa�te ji jako n�padnou solit�ru p�ed d�m nebo zakomponujte do letn� lad�n� zahrady, nejrad�ji pobl� baz�n� a letn�ch teras, kde si jej�ch kv�t� u�ijete nejv�ce.
Pokud chcete kr�snou rostlinu, dejte si trochu pr�ci s v�sadbou. Proto�e tato magn�lie poch�z� z prost�ed�, kde nezamrz� zem a kdy� ano, tak nikdy na p��li� dlouho, u n�s bude pot�ebovat zaji�t�n� vl�hy na co nejdel�� mo�n� obdob�. Tak�e p�ed p��chodem mraz� ji vydatn� zalijte a rad�ji zdvojn�sobte vrstvu k�rov�ho mul�e nad ko�eny, aby mr�z pronikl do p�dy co nejpozd�ji. B�hem zimy p�i oblev�, pokud nebude p�da zmrzl�, m��ete znovu zal�t. Zem pot�ebuje kyselou, velmi �rodnou, vlhkou ale ne mokrou, propustnou. Star��m rostlin�m vyhovuje j�l ve spodn�ch vrstv�ch, ze kter�ho pomal�m pror�st�n�m �erpaj� �iviny. Pokud m�te nepropustnou zem, kter� zadr�uje vodu, vysa�te ji do vyv��en�ho z�honu. Sv�mi ko�eny se rozr�st� do hloubky i do stran, tak�e bude pot�ebovat dostatek prostoru na v�vin ko�en�, minim�ln� 2m v pr�m�ru. Tento prostor zamul�ujte, nic jin�ho u� tam nevysazujte a p��li� �asto tam necho�te. Nem� r�da, kdy� se j� dupe po ko�enech. Hnojiva m��ete pou��vat organick�, dob�e odle�el�, nebo pr�myslov�, p�i�em� mno�stv� dus�ku by m�lo b�t v rovnov�ze s ostatn�mi prvky. Samotn� dus�kat� hnojiva se pou��vaj� pouze p�i regeneraci po�kozen�ch rostlin a to nejpozd�ji do konce �ervna. P�i v�sadb� ur�it� pou�ijte mykorhizn� p��pravek. Mrazuvzdorn� do min. -25�C a u� zvl�dla -27�C s m�rn�m pop�len�m vrchn�ch list�.
Pozn�mka pro chladn�j�� regiony: pokud bydl�te ve vy���ch poloh�ch nebo exponovan�ch m�stech, p�i dlouhotrvaj�c�ch nebo extr�mn�ch mrazech (pod -24�C) m��ete rostlinu zakr�t b�lou netkanou textili�, a to pouze na DOBU NEZBYTN� NUTNOU (max. n�kolik t�dn�), ��m� omez�te odpar vody z list�. Textilii sundavejte p�i n�kolikadenn�m obla�n�m po�as�.
Posledn� revize 17-12-2011; 22-02-2017
