Magnolia grandiflora 'PURPAN' magn�lie velkokv�t�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Magnolia
St�lezelen� magn�lie velkokv�t� nejenom �e pat�� mezi kr�lovny kvetouc�ch strom�, ale z�rove� je symbolem a vlajkovou lod� na�eho zahradnictv�. Vyb�r�me pro v�s ty nejkr�sn�j�� a z�rove� nejotu�ilej�� kultivary. D�ky rozvoji komunika�n�ch technologi�, zejm�na internetu se v posledn�ch desetilet�ch dozv�d�me o rostlin�ch, kter� byly d��ve na�im zahrad�m utajeny d�ky jejich mal� propagaci ve sv�t�. Tato odr�da velkokv�t� magn�lie je na sv�t� ji� od roku 1735 a byla vy�lecht�na ve Francii. Je to nedaleko, p�esto se o n� sv�t dozv�d� a� za��tkem nov�ho mil�nia.
Purpan je nejrychleji rostouc� st�lezelen� magn�lie ze v�ech zn�m�ch druh�. P�vodn� rostlina vysazen� v roce 1735 ve francouzsk�m Toulouse je st�le na�ivu, v pln�m zdrav� a v��ce kolem 25 metr�. V na�em podneb� se b�n� v��ka odhaduje na 10 a� 12 metr�. Nese tmav� zelen�, st�edn� velk� a� velk�, leskl� listy s nazrzl�m semi�em zespodu a lehce zvln�n�mi kraji. Jsou pevn� a ko�ovit�, p�esto na omak o tro�ku ten�� ne� u z�kladn�ho druhu a na ostatn�ch odr�d�ch.
V �ervnu se otev�raj� kv�ty a to ji� na mlad�ch rostlin�ch � um� kv�st ji� ve v�ku p�ibli�n� 4 let jako semen��. Kvete bohat� a pravideln� po cel� l�to velk�mi kv�ty o pr�m�ru 20-24 cm se silnou, sladce citrusovou v�n�. Tvar ke�e je typick� pro v�echny magn�lie � �irok� plamen sv��ky. St�ih se oby�ejn� nedoporu�uje, nebo� vy�aduje trochu obez�etnosti, abyste nep�i�li o kveten�. Nejl�pe je st��hat v�tve okam�it� po odkv�tu. Jarn� �ez podpo�� v�tven�, ale p�ijdete o n�kter� poupata ve vrcholech lo�sk�ch v�tv�. V�ele doporu�ujeme ka�doro�n� pohnojen� ��okovou� d�vkou kvalitn�ho, ve vod� rozpustn�ho hnojiva (nap�. Kristalon Gold), kdy pou�ijete cca desetin�sobek doporu�en� d�vky a rozm�ch�te jej v desetilitrov� konvi a rostlinu velmi pomalu zal�v�te, aby v�e vypila. Tuto v��ivu m��ete prov�st kdykoli od kv�tna do poloviny �ervence, sta�� 1x ro�n�. Do 7-10 dn� listy ztmavnou do syt�ho, zdrav�ho odst�nu a do 3 t�dn� j� narostou nov� listy i v�hony.
St�lezelen� magn�lie vy�aduj� �ivnou, rovnom�rn� vlhkou, nevysychavou p�du a vydatn� mul�, kter� je ochr�n� proti teplotn�m a vlhkostn�m v�kyv�m. Ka�dop�dn� pot�ebuje um�st�n� chr�n�n� p�ed nejhor��mi v�try v zim� a na ja�e, hlavn� s dostatkem slunce na alespo� 6 hodin denn�. Zem je pot�eba kysel�, velmi �rodn�, vlhk� ale nikoli mokr� = nepropustn�. Star��m rostlin�m vyhovuje j�l ve spodn�ch parti�ch, ze kter�ho pomal�m pror�st�n�m �erpaj� �iviny. Pokud je va�e zem j�lovit� v cel�m profilu, magn�lii vysa�te p�ibli�n� t�etinu v��ky zemn�ho balu nad ter�n a pot� boky dosypte sm�s� kvalitn� zeminy a kompostu �i ra�eliny/substr�tu. Kope�ek mus� b�t pozvoln�, nikoli jako krtina. Po ko�enech j� rad�ji necho�te, nem� to r�da. Magn�lie Nannetensis prok�zala odolnost mraz�m a� do -24�C. Zat�m nebyla vyzkou�ena v klimatick� z�n� s pravideln�mi siln�j��mi mrazy. V zim�, pokud nen� zmrzl� zem, zal�vejte!
Posledn� revize 024-02-2014
