Magnolia virginiana 'HAVENER' ��cholan vir�insk�, magn�lie vir�insk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Magnolia
Magn�lie vir�insk� je m�lo roz���en� klenot z jihov�chodu USA, je� se stala historicky prvn� magn�li� na sv�t�, kterou jako samostatn� druh v�decky popsal �v�dsk� botanik Carl Linnaeus, zakladatel sou�asn�ho dvouslovn�ho pojmenov�n� rostlin a modern� taxonomie. Zapsal ji poprv� v roce 1753 jako jednu z 5 druh�, ale pouh� 4 roky pozd�ji v�echny dosavadn� nalezen� druhy p�esn�ji za�adil a z�pis zrevidoval, ��m� vznikly 3 z�kladn� druhy: m.virginiana, m.tripetala a m.acuminata. Zaj�mav� je, �e tato rostlina se do Evropy dostala ji� o t�m�� 50 let d��ve, kdy� ji v roce 1678 jin� anglick� botanik John Baptist Banister, tou dobou p�sob�c� v Severn� Americe, poslal do Anglie sv�mu p��teli, rovn� �sp�n�mu botanikovi, biskupovi Henrymu Comptonovi, u n�ho� poprv� vykvetla. Stala se tak prvn� p�stovanou a mno�enou magn�li� v Brit�nii a to je�t� v dob�, kdy magn�lie jako druh neexistovala a byla zn�m� pod sv�m domorod�m jm�nem �talauma� d�ky rostlin� objeven� Charlesem Plumi�rem na francouzsk�m ostrov� Martinik.
Odr�da Havener vir�insk� magn�lie nab�z� t�m�� plnokv�t� kv�t, je� ��t� a� 20 okv�tn�ch pl�tk�. Samotn� kv�t je o hodn� v�t�� ne� z�kladn�ho druhu, m�v� rozp�t� 7 a� 11 cm, podle st��� a s�ly rostliny. Jsou smetanov� b�l� s r��ov�mi t�ny. Ve voln� p��rod� se nach�z� na slunn�ch a� polostinn�ch lokalit�ch, v�t�inou ve velmi vlhk� a� mokr� zemi. Proto se j� v angli�tin� ��k� mimo jin� �mok�adn� magn�lie�, ale mnohem trefn�j�� je �sweet bay� = �sladk� z�liv�. Tato magn�lie toti� kvete tak vo�av�mi kv�ty, �e i jeden kv�t zp�sob� pocit, �e proch�z�te kolem obchodu s parf�my. V�n� je sladce ovocn� a velmi siln�, u n�s se j� m��e rovnat snad jen �e��k. P�esto nen� vt�rav� a v ��dn�m p��pad� lacin� jako parf�m z tr�nice. Siln� a dob�e zako�en�n� rostliny kvetou od prvn�ch hork�ch dn� �ervna a� do konce pr�zdnin, jeden kv�t po druh�m.
Listy jsou z horn� strany syt� zelen�, leskl� a na rubu nev�razn� zelen� a� siv�. Jsou pom�rn� velk�, kolem 15 cm dlouh�, baculat� obvej�it� a p�kn� zapl�uj� rostlinu. P�esto�e se magn�lie vir�insk� �ad� mezi polo-opadav� druhy a jej� listy v ji�n�ch st�tech USA z�st�vaj� na rostlin� po cel� rok, nejsou ko�ovit�. Jsou o trochu pevn�j�� ne� na opadav�ch druz�ch, ale s tuh�mi listy, je� zn�me z magn�lie velkokv�t�, je nelze srovn�vat. ��m severn�ji se p�stuje, o to v�ce list� b�hem zimy opadne a zjara se objev� nov�.
Vir�insk� magn�lie vypad� jako d�lan� pro na�e podm�nky, nebo� krom� mraz� z�n 5 a 6 v�born� sn�� t�kou a j�lovitou p�du, kter� m� tendenci zadr�ovat vodu. Jedin�, co je pot�eba upravit, je pH, aby ne�loutly listy na znamen� chlor�zy � zem vylep�ete ra�elinou. P�stujete je nejl�pe na pln�m slunci. Mrazuvzdornost rostlin se zral�m d�evem byla vyzkou�en� jako bezprobl�mov� do -27�C.
Posledn� revize 02-02-2016; 10-02-2016
