Magnolia virginiana ��cholan vir�insk�, magn�lie vir�insk�

Magn�lie vir�insk� je m�lo roz���en� klenot z jihov�chodu USA, je� se stala historicky prvn� magn�li� na sv�t�, kterou jako samostatn� druh v�decky popsal �v�dsk� botanik Carl Linnaeus, zakladatel sou�asn�ho dvouslovn�ho pojmenov�n� rostlin a modern� taxonomie. Zapsal ji poprv� v roce 1753 jako jednu z 5 druh�, ale pouh� 4 roky pozd�ji v�echny dosavadn� nalezen� druhy p�esn�ji za�adil a z�pis zrevidoval, ��m� vznikly 3 z�kladn� druhy: m.virginiana, m.tripetala a m.acuminata. Zaj�mav� je, �e tato rostlina se do Evropy dostala ji� o t�m�� 50 let d��ve, kdy� ji v roce 1678 jin� anglick� botanik John Baptist Banister, tou dobou p�sob�c� v Severn� Americe, poslal do Anglie sv�mu p��teli, rovn� �sp�n�mu botanikovi, biskupovi Henrymu Comptonovi, u n�ho� poprv� vykvetla. Stala se tak prvn� p�stovanou a mno�enou magn�li� v Brit�nii a to je�t� v dob�, kdy magn�lie jako druh neexistovala a byla zn�m� pod sv�m domorod�m jm�nem �talauma� d�ky rostlin� objeven� Charlesem Plumi�rem na francouzsk�m ostrov� Martinik.

Vir�insk� magn�lie se vyzna�uje nevelk�mi, zato siln� vo�av�mi kv�ty. Maj� poh�rkovit� tvar, 9-12 okv�tn�ch pl�tk�, 5-7 cm v pr�m�ru, jsou b�l� a� lehce kr�mov� na�loutl� a vykv�taj� a� v l�t�, v�t�inou od za��tku �ervence do konce srpna. Listy jsou z horn� strany syt� zelen�, leskl� a na rubu siv� zelen� a� st��b�it�. Jsou pom�rn� velk�: 15 a� 20 cm dlouh� a baculat� obvej�it� (tvar �irok� elipsy). P�esto�e se magn�lie vir�insk� �ad� mezi polo-opadav� druhy a jej� listy v ji�n�ch st�tech USA z�st�vaj� na rostlin� po cel� rok, nejsou ko�ovit�. ��m severn�ji se p�stuje, o to v�ce list� b�hem zimy opadne a zjara se objev� nov�. Mlad� rostliny rostou rychle a s p�ib�vaj�c�m v�kem se r�st zpomaluje a tvo�� se hlavn� kv�ty. Roste do v��ky kolem 3 a� 4 metr�, p�i v�jime�n� dobr�ch podm�nk�ch a v�t��m prostoru na ko�eny um� v dosp�losti a� dvojn�sobek.

Ve voln� p��rod� se nach�z� na slunn�ch a� polostinn�ch lokalit�ch, v�t�inou ve velmi vlhk� a� mokr� zemi. Proto se j� v angli�tin� ��k� mimo jin� �mok�adn� magn�lie�, ale mnohem trefn�j�� je �sweet bay� = �sladk� z�liv�. Tato magn�lie toti� kvete tak vo�av�mi kv�ty, �e i jeden kv�t zp�sob� pocit, �e proch�z�te kolem obchodu s parf�my. V�n� je sladce ovocn� a velmi siln�, u n�s se j� m��e rovnat snad jen �e��k. P�esto nen� vt�rav� a v ��dn�m p��pad� lacin� jako parf�m z tr�nice.

Vir�insk� magn�lie vypad� jako d�lan� pro na�e podm�nky, nebo� krom� mraz� z�n 5 a 6 v�born� sn�� t�kou a j�lovitou p�du, kter� m� tendenci zadr�ovat vodu. Jedin�, co je pot�eba upravit, je pH, aby ne�loutly listy na znamen� chlor�zy � zem vylep�ete ra�elinou. P�stujte ji nejl�pe na pln�m slunci. Spolehliv� mrazuvzdorn� do cca -29�C.

Posledn� revize 18-12-2019