Home > Katalog > Malus domestica 'COX'S ORANGE PIPPIN'
Malus domestica 'COX'S ORANGE PIPPIN'
Ilustra�n� foto.

Malus domestica 'COX'S ORANGE PIPPIN' jablo� - st�edn� pozdn�, opyl.sk. 3

vzr�st
n�zk� strom
b�n� v��ka
3-4m
b�n� ���ka
2,5-3,5m
kategorie list
listnat� opadav�
barva list�
zelen�
barva kv�t�
b�l�
doba kveten�
duben-kv�ten
n�roky na slunce
slunce
n�roky na p�du
jak�koli (od kysel� po z�saditou)
n�roky na vlhkost p�dy
m�rn� vlhk� ale s dobrou dren��
USDA z�na (nejni���)
5   (do -29�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�

Malus

Rod jablon� p�stovan�ch pro plody (Malus domestica) pat�� k nejv�znamn�j��m ovocn�m d�evin�m m�rn�ho p�sma. Nejde o p�vodn� druh, ale o domestikovan� hybridn� komplex, jeho� genom je tvo�en p�ev�n� M. sieversii z poho�� �an‑�an � genetick� anal�zy ukazuj�, �e tento druh tvo�� a� 90 % genomu dne�n�ch kulturn�ch jablon�. Men�� pod�l poch�z� z M. orientalis z oblasti Kavkazu a z evropsk� plan� jablon� M. sylvestris, kter� se na domestikaci pod�lela sp�e okrajov�. P�esto�e rod Malus zahrnuje p�ibli�n� 55�60 druh�, jen n�kolik z nich m�lo z�sadn� vliv na vznik jablon� dom�c�. Botanicky n�le�� do �eledi r��ovit�ch (Rosaceae), spole�n� s hru�n�mi, kdoulon�mi �i t�e�n�mi.

Jablo� dom�c� byla �lov�kem p�stov�na a �lecht�na po tis�cilet� � archeobotanick� n�lezy dokl�daj� jej� konzumaci u� v dob� bronzov�, zat�mco prvn� c�len� �lecht�n� za��n� a� v antice. Modern� pomologie se rozv�j� od 18. a 19. stolet�, kdy vznikaj� prvn� stabiln� odr�dy zn�m� dodnes. Dnes je jablo� nejp�stovan�j�� ovocnou d�evinou sv�ta, s ro�n� produkc� p�esahuj�c� 86 milion� tun, a tis�ci odr�d li��c�mi se tvarem, chut�, barvou i dobou zr�n�. Jej� roz���en� je v�ak podm�n�no klimatem: vy�aduje 800-1200 hodin zimn�ho chladu, tak�e v subtropech a tropech p�sob� jako vz�cn� a drah� pochoutka � podobn� jako my hled�me na jejich manga �i pap�je. V Evrop� a cel�m m�rn�m p�smu je natolik doma, �e ji pova�ujeme za samoz�ejmost, p�esto�e jej� skute�n� genetick� p�vod le�� hluboko ve st�edoasijsk�ch hor�ch.

My Evropan� pova�ujeme jablka za na�e dom�c� zlato � chu�ov� i zdravotn�. Zn�m� anglick� p��slov� �An apple a day keeps the doctor away� (Jedno jablko denn� odh�n� l�ka�e pry�) m� ko�eny v 19. stolet� ve Walesu, kde se p�vodn� ��kalo: �Eat an apple on going to bed, and you�ll keep the doctor from earning his bread� (Jedno jablko p�ed span�m nedovol� l�ka�i si vyd�lat). Modern� v�zkumy mu d�vaj� p�ekvapiv� pevn� z�klad � pravideln� konzumace jablek sni�uje hladinu cholesterolu, prosp�v� srdci, podporuje zdravou st�evn� mikrofl�ru, je spojov�na s ni���m rizikem cukrovky i n�kter�ch druh� rakoviny, posiluje i pom�h� detoxikaci. Polyfenoly p�sob� protiz�n�tliv� a vl�knina (zejm�na pektin) reguluje tr�ven�, tak�e jablko je skute�n� malou l�k�rnou v kapse. A z�rove� skv�le chutn�! Kdo by neznal typicky st�edoevropsk� �tr�dl, jeho� nejstar�� recept je dolo�en u� z roku 1697 ve V�dni. Z p�vodn� dvorsk�ho dezertu se stal symbol dom�c� pohody i v chud�ch dom�cnostech, a i kdy� dodnes pat�� k nejobl�ben�j��m mou�n�k�m v Rakousku, �esku i N�mecku, jako v�echno dobr� prorazil i ve sv�t�, kde jej p�ijali s nad�en�m. Mimochodem, za hojnost ovocn�ch alej� pod�l star�ch cest v na�� zemi vd���me c�sa�ovn� Marii Terezii, kter� b�hem sv� vl�dy (1740�1780) na��dila jejich v�sadbu. Stromy m�ly poskytovat st�n i ovoce voj�k�m a poutn�k�m a z�rove� br�nit rabov�n� a kr�de��m j�dla ve vesnic�ch.

Popis rostliny

Coxova reneta je star� odr�da st�edn� pozdn� jablon�, jej� plody jsou st�edn� velk�, oran�ov� �lut� s �erven�m pruhov�n�m. Du�nina je jemn�, ��avnat�, s typickou �Coxovou v�n�, o kter� se ��k�, �e ji pozn�te i poslepu � sm�s kv�t�, mu�k�tu, citrus� a podzimu. Chu� je vyv�en� sladkokysel�, bohat� a vrstevnat�, s dlouh�m dozvukem a v�razn�m ko�enit�m aroma, kter� je pro Coxovu renetu typick�. Strom roste st�edn� siln�, tvo�� hust��, kompaktn� korunu, kter� pot�ebuje pravideln� prosv�tlov�n�. Je zn�m� t�m, �e je n�ro�n�j�� na polohu: chce teplo, slunce a dobrou p�du. Je citliv�j�� k strupovitosti a padl�, tak�e vy�aduje pe�livou hygienu sadu. Plody se skl�zej� koncem z��� a� za��tkem ��jna a p�i dobr�m skladov�n� vydr�� do prosince �i ledna. Je to odr�da, kter� se nejl�pe j� �erstv� � jej� aroma je tak v�razn�, �e se �asto pou��v� do kol���, �tr�dl� a mo�t�, kde dod� chu�ovou hloubku. Vhodn�mi opylova�i jsou nap��klad odr�dy James Grieve, Discovery, Gala, Rub�n, Idared, Elstar, Spartan, Florina, Cortland a Golden Delicious. Mrazuvzdorn� je do cca �30 �C.

Coxova reneta je odr�da s p��b�hem. Objevil ji anglick� zahradn�k Richard Cox (1766�1845), b�val� pivovarn�k, kter� si po odchodu do penze koupil mal� d�m ve Farnhamu v Buckinghamshiru a za�al se v�novat tomu, co ho bavilo nejv�c � zahrad�. P�stoval r��e, okrasn� ke�e a ovocn� stromy, a pr�v� tam, mezi z�hony a star�mi jablon�mi, se kolem roku 1825 objevilo jablko, kter� mu zm�nilo �ivot. Nebylo to pl�novan� k��en�, ale ��astn� n�hoda: semeno z nezn�m�ho opylen� vykl��ilo a dalo vzniknout stromku, jeho� plody m�ly v�ni, jakou Cox nikdy p�edt�m neochutnal. Zahradn�ci z okol� si za�ali stromek ��dat, pomologick� spole�nosti ho za�adily do katalog� a b�hem n�kolika desetilet� se Coxova reneta stala ikonou viktori�nsk�ch zahrad � jablkem, kter� se objevovalo na stolech, v kucha�k�ch i v sout��ch o �nejlep�� dezertn� jablko Anglie�. A�koli dnes najdete v registrech n�kolik odr�d nesouc�ch jeho jm�no, v�t�ina z nich vznikla a� po jeho smrti jako klony, mutace nebo region�ln� selekce. Richard Cox s�m vyp�stoval v�ce pokusn�ch odr�d, ale byly to sp�e zahradnick� experimenty ne� skute�n� objevy � kvality p�vodn� Coxovy renety nedos�hla ��dn�.

Posledn� revize 18‑10‑2026

P�stebn� n�roky a p��e

Jablon� nejsou v�bec n�ro�n�, co se t��e p�stov�n�. Nejl�pe prosp�vaj� na slunn�m stanovi�ti s �rodnou, hlinitou a� hlinitop�s�itou p�dou, kter� je dob�e propustn� a m�rn� vlhk�. Optim�ln� je pH od slab� kysel�ho po neutr�ln�. Nesn�ej� trvale podm��en� m�sta ani extr�mn� such� a v�trn� polohy, kde mohou plody snadno opad�vat. Mlad� tenk� stromky a polokmeny upevn�te k jednomu k�lu, aby rostly rovn� a vysokokmenn�m form�m po�i�te pevn� zav�trovac� �vaz na prvn� t�i roky a po celou tuto dobu (a rad�ji i nad�le) udr�ujte zem nad ko�eny �istou bez tr�vy a plevel�. Hnojen� sta�� m�rn�, ide�ln� organick�, ale nen� nutn�. Ot�zka �ezu je dnes vn�m�na jinak ne� d��ve � v�t�ina odborn�k� se shoduje na tom, �e by se �ezat nem�ly v�bec, pouze odstra�ovat star� �i nemocn� v�tve. Star� zvyk ka�doro�n�ho �ezu koncem zimy od p�edchoz�ch generac� toti� vede k tvorb� vlk� a p�ehu�t�n�m korun�m bez plod�. Jablon� si p�i spr�vn�m stanovi�ti utv��ej� vyrovnanou korunu samy a plod� spolehliv� i bez z�sah�. V�t�ina odr�d je velmi mrazuvzdorn� a bez probl�m� zvl�d� i teploty pod �30 �C, tak�e v na�ich podm�nk�ch nevy�aduj� zimn� ochranu. P�i sklizni a skladov�n� s plody zach�zejte opatrn�, proto�e i drobn� otla�en� mohou zkr�tit jejich trvanlivost.

VELIKOSTI A CENY
n�hled zbo�� typ objem kont. velikost kvalita cena dostupnost zp�sob odeslan� po�et ks
v�eteno
18L
v��ka 150-175 cm
De Luxe
1 990 K�
SKLADEM 2 ks
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
v�eteno
v��ka 150-175 cm
1 990 K�

Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.

Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.

Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.

Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.

Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.

Vysv�tlivky
  • STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
  • DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
  • EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
  • HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
  • KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
  • STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
  • POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
  • ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
  • u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku