.png)
Mul�ovac� k�ra SOB�SLAV mul�ovac� k�ra
Mul�ovac� k�ra je zahradnick� materi�l, kter� imituje p�irozenou izola�n� vrstvu vznikaj�c� v p��rod� postupn�m opad�v�n�m list�, jehli��, odlupov�n�m k�ry ze strom� a zavad�n�m bylinn�ch ��st� rostlin. Zadr�uje vlhkost, chr�n� p�ed prudk�mi teplotn�mi v�kyvy a b�hem rozkladu ��ste�n� slou�� i jako lehk� zdroj �ivin. Souvisl� vrstva spolehliv� chr�n� p�du p�ed eroz� a siln�j�� vrstva pom�h� potla�ovat r�st plevel�. Z�rove� vytv��� prostor pro mikrobiologick� �ivot, kter� je kl��ov� pro dlouhodobou kvalitu p�dy.
Mul�ovac� k�ra se vyr�b� z r�zn�ch druh� surovin a ne v�dy obsahuje pouze ��douc� slo�ky. Nej�ast�ji poch�z� z d�evozpracuj�c�ch z�vod�, prim�rn� z pil, kde vznik� jako vedlej�� produkt. Jej� kvalita se li�� podle zp�sobu zpracov�n� a t��d�n�. Levn�j�� produkty maj� kr�tkou �ivotnost a je nutn� je brzy dopl�ovat � �asto toti� krom� skute�n� k�ry obsahuj� i m�n� kvalitn� slo�ky, jako jsou d�evit� t��sky z l�ka, piliny, kter� rychle zetl�, a nevzhledn� nebo �patn� zpracovan� kusy k�ry, kter� m��e snadno un�et v�tr.
Sob�slavsk� mul�ovac� k�ra pat�� mezi nejkvalitn�j�� produkty sv�ho druhu na �esk�m trhu. Nej�ast�ji obsahuje sm�s smrkov� a borov� k�ry ve frakci 15�60 mm. Pod�l sv�tl�ch p��m�s� (d�evn�ho l�ka) je minim�ln� a neobsahuje velk� od�ezky. P�ed balen�m proch�z� r�zn� dlouh�m procesem kompostov�n�, b�hem n�ho� vlivem vysok�ch teplot doch�z� k lehk� fermentaci. Ta je ��douc� � potla�uje kl��ivost semen, omez� mno�en� mykotick�ch vl�ken a bakteri�, v�razn� sni�uje v�skyt parazit� a omezuje vylu�ov�n� prysky�ic, kter� by mohly nadm�rn� sni�ovat pH p�dy. S m�rn�m okyselen�m v�ak je t�eba po��tat.
�erstv� k�ra m� typicky �ervenohn�dou barvu a p��jemnou lesn� v�ni. Vhodn� je pro v�echny formy mul�ov�n� a pro v�t�inu druh� rostlin � jak z dekorativn�ch d�vod�, tak pro praktick� ��ely. Chcete-li u�et�it, doporu�ujeme polo�it pod k�ru mul�ovac� textilii � d�ky tomu posta�� vrstva o tlou��ce cca 3 cm a jeden 70litrov� pytel pokryje p�ibli�n� 1 m² plochy. K�ra se rozkl�d� pomalu � ka�d�m rokem se ��st nejjemn�j�� frakce p�em�n� na �iviny, a proto je vhodn� mul� pr�b�n� dopl�ovat, ide�ln� jednou za 1�2 roky.
Posledn� revize: 10-06-2025
