.jpg)
Penstemon 'DARK TOWERS' dra��k
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Penstemon
Rod Penstemon � dra��k je trvalka z �eledi krti�n�kovit� a zahrnuje p�es dv� st� druh�, z nich� Penstemon digitalis pat�� mezi nejodoln�j�� a nejl�pe adaptovan� pro st�edoevropsk� podm�nky. P�vodem ze Severn� Ameriky, konkr�tn� z oblast� v�chodn�ch pr�ri�, byl botanicky pops�n roku 1823 Thomasem Nuttallem (1786-1859), kter� a� Angli�an str�vil v�t�inu sv� botanick� kari�ry v Severn� Americe. Ve voln� p��rod� dra��k ob�v� slunn� stanovi�t�, okraje les� i p��kopy, kde vyu��v� svou schopnost r�st v propustn�ch, �asto su���ch p�d�ch. Druhov� jm�no digitalis dostal d�ky podobnosti s na�� dom�c� trvalkou � n�prstn�kem, na rozd�l od kter�ho nen� jedovat�. V roce 2021 byl rod Penstemon vyhl�en trvalkou roku Spolkem �esk�ch peren��� a t�m si z�skal zaslou�enou pozornost i v tuzemsk�ch zahrad�ch a dost mo�n� teprve tehdy se za�al hojn� vyu��vat i u n�s.
Jde o st�edn� vysokou trvalku s bohat�mi latami b�l�ch a� sv�tle r��ov�ch kv�t� a tmav� zelen�mi listy, kter� mohou m�t tmav� v�nov� odst�ny, �eho� se vyu��v� p�i selekci a �lecht�n� nov�ch odr�d. P�i z�m�rn�m k��en� se pou��vaj� i dal�� druhy: P. cobaea a P. triflorus. Penstemon cobaea je statn� trvalka z centr�ln�ch oblast� USA s n�padn� velk�mi, zvonkovit�mi kv�ty v odst�nech b�l� a� fialov�, cen�n� pro svou odolnost v��i suchu a schopnost vytv��et vertik�ln� akcent v z�honu. A Penstemon triflorus, endemit texask�ho Edwards Plateau, je kompaktn� druh s jasn� �erven�mi a� r��ov�mi kv�ty, kter� se uplat�uje jako genetick� zdroj barevn� intenzity a vysok� tolerance k teplu a kamenit�mu ter�nu.
Odr�da dra��ku Dark Towers vznikla jako pokra�ov�n� �lechtitelsk�ho �sil� Dr. Dalea Lindgrena z University of Nebraska. Po �sp�chu s odr�dou Husker Red se Lindgren rozhodl vytvo�it hybrid, kter� by zn�sobil jej� temn� v�nov� listy a spojil je s v�razn�j��mi kv�ty. Poda�ilo se mu to roku 1995, kdy zk��il Husker Red s odr�dou Prairie Splendor (hybrid P. cobaea � P. triflorus). Po t�m�� 10 letech roku 2004 kone�n� vybral nejvhodn�j��ho semen��e a selekci nazval Dark Towers. N�zev odkazuje na vysok�, temn� zbarven� kv�tn� stvoly, kter� p�ipom�naj� v�e vystupuj�c� ze zahradn� zelen�.
Trvalkov� dra��k Dark Towers se py�n� v�razn� temn� v�nov�m a� purpurov�m listem, kter� si svou barvu udr�uje i bl�e zemi, a to i b�hem letn�ch m�s�c� � na rozd�l od Husker Red, jeho� listy v horku blednou. Rostlina dor�st� v��ky 90�120 cm a m� vzp��men�, kompaktn� habitus. Kv�ty jsou sv�tle r��ov� a� nar��ov�l� s jemn� nachov�m n�dechem, uspo��dan� v ��dk�ch hroznech na pevn�ch stonc�ch a vypadaj� trochu jako kv�ty ab�li�. Vnit�ek kv�t� je zdoben jemn�mi c�vkami, kter� slou�� jako vizu�ln� navigace pro opylova�e � zejm�na �mel�ky a kolib��ky, kte�� tuto odr�du miluj�. Kvete od �ervna do srpna a po odkv�tu lze rostlinu sest�ihnout, ��m� se podpo�� dal�� vlna r�stu a zahu�t�n� list�.
Dark Towers je steriln� odr�da, co� znamen�, �e se v zahrad� ne���� samov�sevem. D�ky tomu si zachov�v� kompaktn� tvar a je ide�ln� pro trvalkov� z�hony, m�stsk� v�sadby i p��rodn� zahrady. Je odoln� v��i suchu, horku i mrazu, stonky nevy�aduj� oporu a jej� temn� listy tvo�� skv�l� kontrast k sv�tl�m kv�t�m okoln�ch rostlin. Je chr�n�n� patentem �. PP20014 z roku 2007.
Posledn� revize 27-07-2025
Tyto dra��ky jsou v�razn� odoln� suchu, co� odpov�d� modern�m i ekologick�m n�rok�m na p��i � m�n� z�livky nebo ��dn�. Pou��vaj� se do v�sadeb s jin�mi suchovzdorn�mi druhy na pln� slunce, kde nab�dnou st�edn� v��ku a tmav� barevn� akcent. Pouze se mus� po��tat s t�m, �e bez p��e jsou pon�kud kr�tkov�k� a mno�en� samov�sevem nen� spolehliv�. Proto je dobr� rostlinu v zahrad� ob�as p�ihnojit a v obdob� velk�ho sucha ob�as zal�t. Vysazujte je na pln� slunce nebo jen lehk�ho polost�nu, aby se net�hly za sv�tlem, v�dy do propustn� p�dy jak�koli pH reakce. Netrp� na �k�dce ani choroby a odol�v� teplot�m a� do cca -37 �C a zvl�d� i p�stov�n� v hlub��ch n�dob�ch s v�bornou dren��.
