.jpg)
Penstemon digitalis 'HUSKER RED' dra��k prstnat�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Penstemon
Rod Penstemon � dra��k je trvalka z �eledi krti�n�kovit� a zahrnuje p�es dv� st� druh�, z nich� Penstemon digitalis pat�� mezi nejodoln�j�� a nejl�pe adaptovan� pro st�edoevropsk� podm�nky. P�vodem ze Severn� Ameriky, konkr�tn� z oblast� v�chodn�ch pr�ri�, byl botanicky pops�n roku 1823 Thomasem Nuttallem (1786-1859), kter� a� Angli�an str�vil v�t�inu sv� botanick� kari�ry v Severn� Americe. Ve voln� p��rod� dra��k ob�v� slunn� stanovi�t�, okraje les� i p��kopy, kde vyu��v� svou schopnost r�st v propustn�ch, �asto su���ch p�d�ch. Druhov� jm�no digitalis dostal d�ky podobnosti s na�� dom�c� trvalkou � n�prstn�kem, na rozd�l od kter�ho nen� jedovat�. V roce 2021 byl rod Penstemon vyhl�en trvalkou roku Spolkem �esk�ch peren��� a t�m si z�skal zaslou�enou pozornost i v tuzemsk�ch zahrad�ch a dost mo�n� teprve tehdy se za�al hojn� vyu��vat i u n�s.
Jde o st�edn� vysokou trvalku s bohat�mi latami b�l�ch a� sv�tle r��ov�ch kv�t� a tmav� zelen�mi listy, kter� mohou m�t tmav� v�nov� odst�ny, �eho� se vyu��v� p�i selekci a �lecht�n� nov�ch odr�d. P�i z�m�rn�m k��en� se pou��vaj� i dal�� druhy: P. cobaea a P. triflorus. Penstemon cobaea je statn� trvalka z centr�ln�ch oblast� USA s n�padn� velk�mi, zvonkovit�mi kv�ty v odst�nech b�l� a� fialov�, cen�n� pro svou odolnost v��i suchu a schopnost vytv��et vertik�ln� akcent v z�honu. A Penstemon triflorus, endemit texask�ho Edwards Plateau, je kompaktn� druh s jasn� �erven�mi a� r��ov�mi kv�ty, kter� se uplat�uje jako genetick� zdroj barevn� intenzity a vysok� tolerance k teplu a kamenit�mu ter�nu.
Odr�da dra��ku Husker Red vznikla jako v�sledek c�len� selekce v r�mci �lechtitelsk�ho programu na University of Nebraska. Jej�m autorem je Dr. Dale Lindgren, p�vodn� matematik, kter� se pozd�ji stal uzn�van�m zahradnick�m odborn�kem. V roce 1983 objevil mezi semen��ky P. digitalis jedince s v�razn� tmav� purpurov�m listem a po osmi letech selekce sv�j v�tvor nazval Husker Red a uvedl na trh. N�zev odr�dy odkazuje na univerzitn� sportovn� t�m Cornhuskers, jeho� barvy se odr�ej� pr�v� ve v�nov�m zbarven� list�.
Husker Red je trvalkov� dra��k, kter� v�s na prvn� pohled upout� tmav� v�nov�mi listy, zejm�na na mlad�ch rostlin�ch. M� vzp��men� r�st, v��ku kolem 80�120 cm a s v��kou roste i barva � jakmile doroste do kvetouc� v��ky, v�nov� odst�n spodn� listy opou�t� a sune se do vy���ch pater ke slunci, aby l�pe kontrastoval se sv�tl�mi kv�ty. Ty jsou t�m�� b�l� se sv�tle nachov�mi kalichy a v�razn� nachov�mi c�vkami uvnit� hrdla. P�ipom�naj� st�edov� nav�d�c� ��ry na ranveji a stejn� jako ony pom�haj� letadl�m p�ist�t p�esn�, tyto vedou opylova�e bezpe�n� k c�li: k nektaru😊. Kvete od konce kv�tna do �ervence a pot� je dobr� jej sest��hat t�sn� nad zem� a do dvou t�dnu nara�� nov� a kr�sn�, temn� v�nov� listy, je� budou zahradu zdobit a� do zimy. V roce 1996 byl Husker Red vyhl�en Trvalkou roku (Perennial Plant of the Year) americkou asociac� Perennial Plant Association.
Posledn� revize 27-07-2025
Tyto dra��ky jsou v�razn� odoln� suchu, co� odpov�d� modern�m i ekologick�m n�rok�m na p��i � m�n� z�livky nebo ��dn�. Pou��vaj� se do v�sadeb s jin�mi suchovzdorn�mi druhy na pln� slunce, kde nab�dnou st�edn� v��ku a tmav� barevn� akcent. Pouze se mus� po��tat s t�m, �e bez p��e jsou pon�kud kr�tkov�k� a mno�en� samov�sevem nen� spolehliv�. Proto je dobr� rostlinu v zahrad� ob�as p�ihnojit a v obdob� velk�ho sucha ob�as zal�t. Vysazujte je na pln� slunce nebo jen lehk�ho polost�nu, aby se net�hly za sv�tlem, v�dy do propustn� p�dy jak�koli pH reakce. Netrp� na �k�dce ani choroby a odol�v� teplot�m a� do cca -37 �C a zvl�d� i p�stov�n� v hlub��ch n�dob�ch s v�bornou dren��.
.jpg)
