Phillyrea angustifolia f. ROSMARINIFOLIA jamovec �zkolist�
Phillyrea
Rod jamovec, Phillyrea, pat�� do �eledi olivovn�kovit�ch a zahrnuje jen dva druhy st�lezelen�ch ke�� a men��ch strom� roz���en�ch p�edev��m ve St�edomo��. V�decky jej v roce 1753 popsal Carl Linn� (1707�1778) ve sv�m z�sadn�m d�le Species Plantarum, kde otev�en� p�iznal, �e jamovce nejsou nov� objeven� rostliny z dalek�ch expedic, ale d�eviny d�vno zn�m� evropsk� krajin� i kultu�e. Otec modern� botaniky, jak se Linn�mu p�ezd�v�, je pouze systematicky pojmenoval a za�adil. V posledn�ch desetilet�ch se tento rod znovu dost�v� do pozornosti zahradn�k� i botanik� v souvislosti s prom�nou klimatu. M�rn� rostouc� teploty, pozd�j�� n�stup zimy, prudk� v�kyvy po�as�, a p�edev��m dlouhodob� �bytek sr�ek vytv��ej� podm�nky, ve kter�ch se n�kter� tradi�n� d�eviny dost�vaj� na hranici sv�ch mo�nost�, zat�mco jin�, dosud sp�e opom�jen�, za��naj� p�ekvapiv� dob�e prosperovat. Jamovce pat�� mezi ty, kter� se s t�mito zm�nami dok�ou vyrovnat s klidem a bez viditeln�ch zn�mek stresu � a nav�c z�st�vaj� st�lezelen�.
Jamovec �zkolist�, Phillyrea angustifolia, poch�z� z oblast� tak such�ch, vyprahl�ch a nehostinn�ch, �e o n�m Italov� s nads�zkou ��kaj�, �e roste tam, kde u� neroste ani nad�je. Je typick�m z�stupcem fl�ry st�edozemn� macchie, tedy hust�, p�ev�n� st�lezelen� vegetace, kter� pokr�v� skalnat� svahy a pob�e�n� oblasti ji�n� Evropy.
P��b�h jeho v�deck�ho jm�na sah� hluboko do �eck� mytologie. Vypr�v� o mo�sk� nymf� jm�nem Φιλύρα (Philyra), kter� byla tak kr�sn�, �e se do n� bezhlav� zamiloval b�h Kronos. Aby unikl odhalen�, proto�e u� jednu man�elku m�l, prom�nil se ve statn�ho h�ebce a v jeho podob� ji svedl. Z jejich spojen� se narodil kentaur Cheir�n, nap�l �lov�k a nap�l k��, pozd�ji jeden z nejv�znamn�j��ch kentaur� �eck� mytologie. To ale Philyra nemohla tu�it a byla tak zdrcen� hanbou, �e po��dala bohy, aby ji zbavili lidsk� podoby. Vyhov�li j� a prom�nili ji ve strom � phillyreu. Pr�v� tento p��b�h, tradovan� u� od antiky, dal jm�no rodu, kter� se stal symbolem vytrvalosti, odolnosti a schopnosti p�e��t i tam, kde podm�nky nejsou milosrdn�, a p�esto si zachoval kr�su.
M�te r�di jemnou a vzdu�nou strukturu? Pak si ur�it� zamilujete tuto selekci jamovce s n�zvem rosmarinifolia � rozmar�nolist�. P�esto�e je dnes v kultu�e velmi vz�cn�, nen� to ��dn� nov��ek. Nikdo p�esn� nev�, kdo a kdy ji poprv� v p��rod� objevil, ale v�me, �e jej� jm�no publikoval anglick� botanik Philip Miller (1691�1771). Zapsal ji tehdy jako samostatn� druh, �emu� se sou�asn� nomenklatura vyh�b� a uzn�v� jej� za�azen� jako formu druhu angustifolia. Jamovec v t�to podob� p�sob� lehce jako zelen� v�la, kter� tan�� zahradou s ka�d�m poryvem v�tru. Nese mimo��dn� �zk�, t�m�� jehlicovit� listy, kter� d�vaj� rostlin� nezam�nitelnou texturu; listy jsou neopadav�, tmav� zelen� a leskl�, �asto del�� ne� u typick� formy druhu. Pravd�podobn� poch�z� ze su���ch a otev�en�j��ch stanovi��, kde �zk� listov� plocha sni�uje ztr�ty vody a zvy�uje odolnost v��i suchu. Ke� roste vzp��men�; tenk� v�tve se s v�kem m�rn� skl�n�j� a nech�vaj� v�tr, aby s nimi lehce pohyboval, co� u st�lezelen�ch ke�� nen� p��li� b�n� a p�sob� �iv�. I kdy� vizu�ln� p�sob� jemn� a vzdu�n�, zachov�v� si bujn� charakter r�stu � rychlost i kone�n� velikost jsou srovnateln� se z�kladn�m druhem, tedy p�ibli�n� 2�3 metry do v��ky i ���ky.
Forma rosmarinifolia se v�born� uplatn� tam, kde by b�n� jamovec p�sobil strnule nebo t�ce. Funguje jako kontrast k velkolist�m st�lezelen�m ke��m, nap��klad k bobkovi�n�m, kalin�m nebo st�lezelen�m magn�li�m, a dob�e lad� s trvalkami a okrasn�mi tr�vami, kde vytvo�� klidn� zelen� pozad� bez vizu�ln� dominance. Hod� se do st�edomo�sky lad�n�ch v�sadeb, such�ch svah� i modern�ch zahrad, kter� kladou d�raz na strukturu a siluetu. Lze jej pou��t jako voln� rostouc� ke�, n�zk� nepravideln� �iv� plot nebo jemnou v�pl� mezi kameny a architektonick�mi prvky. D�ky �zk�m, leskl�m list�m a kompaktn�j��mu projevu sn�� i lehk� tvarov�n�, ani� by ztratil sv�j charakter, a p�sob� p�irozen� i v omezen�m prostoru.
Posledn� revize 23-02-2026
Jamovec vy�aduje p�edev��m dob�e propustnou, �ivnou i chud�� p�du, ve kter� v zim� nedoch�z� k p�emok�en� ko�en�. T잚� j�lovit� podlo�� v hlub��ch vrstv�ch mu nevad�, pokud m� ko�enov� kr�ek v suchu. Po v�sadb� je vhodn� udr�ovat p�du rovnom�rn� vlhkou, jakmile v�ak zako�en�, z�livku v�razn� omezte nebo zcela vynechte. V pln� s�le zvl�dne cel� l�to pouze s p�irozen�mi sr�kami. Nejl�pe prosp�v� na pln�m slunci, snese i lehk� polost�n. Doporu�uje se vysazovat siln�j�� rostliny se zral�m d�evem, kter� l�pe p�estoj� prvn� zimu. Ov��en� mrazuvzdornost dosahuje a� −24 �C. Jamovec netrp� chorobami ani �k�dci a v oblastech sv�ho p�irozen�ho v�skytu je natolik odoln�, �e p�e��v� i pravideln� po��ry � dok�e znovu obrazit i z oho�el�ho pa�ezu. To u n�s sice nejsp� nevyu�ijeme, ale d� n�m to skute�nou p�edstavu jeho odolnosti.
Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.

































.jpg)
.jpg)


.jpg)




Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)


.jpg)
