.jpg)
Phillyrea angustifolia 'GREEN UP' jamovec �zkolist�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Phillyrea
Rod jamovec, Phillyrea, pat�� do �eledi olivovn�kovit�ch a zahrnuje jen dva druhy st�lezelen�ch ke�� a men��ch strom� roz���en�ch p�edev��m ve St�edomo��. V�decky jej v roce 1753 popsal Carl Linn� (1707�1778) ve sv�m z�sadn�m d�le Species Plantarum, kde otev�en� p�iznal, �e jamovce nejsou nov� objeven� rostliny z dalek�ch expedic, ale d�eviny d�vno zn�m� evropsk� krajin� i kultu�e. Otec modern� botaniky, jak se Linn�mu p�ezd�v�, je pouze systematicky pojmenoval a za�adil. V posledn�ch desetilet�ch se tento rod znovu dost�v� do pozornosti zahradn�k� i botanik� v souvislosti s prom�nou klimatu. M�rn� rostouc� teploty, pozd�j�� n�stup zimy, prudk� v�kyvy po�as�, a p�edev��m dlouhodob� �bytek sr�ek vytv��ej� podm�nky, ve kter�ch se n�kter� tradi�n� d�eviny dost�vaj� na hranici sv�ch mo�nost�, zat�mco jin�, dosud sp�e opom�jen�, za��naj� p�ekvapiv� dob�e prosperovat. Jamovce pat�� mezi ty, kter� se s t�mito zm�nami dok�ou vyrovnat s klidem a bez viditeln�ch zn�mek stresu � a nav�c z�st�vaj� st�lezelen�.
Jamovec �zkolist�, Phillyrea angustifolia, poch�z� z oblast� tak such�ch, vyprahl�ch a nehostinn�ch, �e o n�m Italov� s nads�zkou ��kaj�, �e roste tam, kde u� neroste ani nad�je. Je typick�m z�stupcem fl�ry st�edozemn� macchie, tedy hust�, p�ev�n� st�lezelen� vegetace, kter� pokr�v� skalnat� svahy a pob�e�n� oblasti ji�n� Evropy.
P��b�h jeho v�deck�ho jm�na sah� hluboko do �eck� mytologie. Vypr�v� o mo�sk� nymf� jm�nem Φιλύρα (Philyra), kter� byla tak kr�sn�, �e se do n� bezhlav� zamiloval b�h Kronos. Aby unikl odhalen�, proto�e u� jednu man�elku m�l, prom�nil se ve statn�ho h�ebce a v jeho podob� ji svedl. Z jejich spojen� se narodil kentaur Cheir�n, nap�l �lov�k a nap�l k��, pozd�ji jeden z nejv�znamn�j��ch kentaur� �eck� mytologie. To ale Philyra nemohla tu�it a byla tak zdrcen� hanbou, �e po��dala bohy, aby ji zbavili lidsk� podoby. Vyhov�li j� a prom�nili ji ve strom � phillyreu. Pr�v� tento p��b�h, tradovan� u� od antiky, dal jm�no rodu, kter� se stal symbolem vytrvalosti, odolnosti a schopnosti p�e��t i tam, kde podm�nky nejsou milosrdn�, a p�esto si zachoval kr�su.
Odr�da Green Up p�edstavuje jamovec �zkolist� v jeho nejuk�zn�n�j�� podob�. Na prvn� pohled zaujme mimo��dn� pravideln�m, vzp��men�m a hust�m r�stem, kter� p�sob� klidn�, pevn� a velmi sou�asn�. Oproti botanick�mu druhu roste pomaleji a vytv��� kompaktn� ke� s pevn�mi, vzp��men�mi v�tvi�kami, kter� nemaj� tendenci se oh�bat. Celkov�m habitem si v�ak zachov�v� sp�e rozlo�it�j�� charakter a tvarem tak lehce imituje sv�ho �irokolist�ho bratra, kter�mu se p�ezd�v� brokolicov� strom. Listy jsou �zk�, kr�tce kopinat� a� �zce eliptick�, neopadav�, v�razn� tuh� a ko�ovit�, m�rn� leskl�, st�edn� zelen� barvy bez sez�nn�ch v�kyv�. Pr�v� jejich struktura umo��uje rostlin� l�pe hospoda�it s vodou, a to zejm�na v zimn�m obdob�, kdy b�v� dlouhodob� sucho �asto p�ehl�en�m probl�mem.
�Green Up� si zachov�v� vzhled upraven�ho ke�e i bez z�sah�, p�esto velmi dob�e sn�� �ez a tvarov�n�. M��ete jej pou��t do kombinace s velkolist�mi ke�i, kter� zjemn�, do �iv�ho plotu nebo jako jednoduchou v�pl� s neopadav�mi listy. �asto se st��h� do nejr�zn�j��ch tvar� podobn� jako buxus. Nejde o zbrusu novou rostlinu, ale o z�m�rnou modern� selekci z velk� skupiny variabiln�ch semen���, kter� byla pojmenov�na a uvedena po roce 2020 s c�lem nab�dnout men�� jamovec s pevn�j�� stavbou, vy��� uniformitou a lep�� pou�itelnost� v zahrad�, ani� by ztratil p�irozenou odolnost a charakter druhu.
Posledn� revize 17-01-2023; 23-01-2026
Jamovec vy�aduje p�edev��m dob�e propustnou, �ivnou i chud�� p�du, ve kter� v zim� nedoch�z� k p�emok�en� ko�en�. T잚� j�lovit� podlo�� v hlub��ch vrstv�ch mu nevad�, pokud m� ko�enov� kr�ek v suchu. Po v�sadb� je vhodn� udr�ovat p�du rovnom�rn� vlhkou, jakmile v�ak zako�en�, z�livku v�razn� omezte nebo zcela vynechte. V pln� s�le zvl�dne cel� l�to pouze s p�irozen�mi sr�kami. Nejl�pe prosp�v� na pln�m slunci, snese i lehk� polost�n. Doporu�uje se vysazovat siln�j�� rostliny se zral�m d�evem, kter� l�pe p�estoj� prvn� zimu. Ov��en� mrazuvzdornost dosahuje a� −24 �C. Jamovec netrp� chorobami ani �k�dci a v oblastech sv�ho p�irozen�ho v�skytu je natolik odoln�, �e p�e��v� i pravideln� po��ry � dok�e znovu obrazit i z oho�el�ho pa�ezu. To u n�s sice nejsp� nevyu�ijeme, ale d� n�m to skute�nou p�edstavu jeho odolnosti.
.jpg)
