Polystichum setiferum 'PLUMOSUM' kapra� �t�tinonosn�

Polystichum

Rod Polystichum, �esky kapra�ovec, pat�� k nejv�t��m a z�rove� nejd�le studovan�m skupin�m kapradin v�bec. Botanici dnes rozli�uj� p�ibli�n� p�t set druh�, roz���en�ch t�m�� po cel�m sv�t�, od m�rn�ho p�sma severn� polokoule a� po horsk� oblasti trop�, p�i�em� nejv�t�� druhov� pestrost se soust�e�uje ve v�chodn� Asii, zejm�na v ��n� a Japonsku. Pr�v� zde se polystichy vyv�jely po miliony let v relativn� stabiln�ch lesn�ch ekosyst�mech, co� nep��mo dokl�daj� i fosiln� n�lezy kapradin s velmi podobnou stavbou list� z obdob� t�etihor. Rod je �azen do �eledi Dryopteridaceae a jeho systematick� vymezen� pat�� k nejslo�it�j��m kapitol�m kapradinov� taxonomie, proto�e zahrnuje mno�stv� p�echodov�ch forem, p�irozen�ch hybrid� i apomiktick�ch druh�, kter� se rozmno�uj� bez oplozen�. Prvn� form�ln� popis rodu publikoval Albrecht Wilhelm Roth (1757�1834) na p�elomu 18. a 19. stolet�, v dob�, kdy se evropsk� botanika za�ala kapradinami zab�vat nejen jako sou��st� lesn�ho podrostu, ale jako samostatnou a evolu�n� pozoruhodnou skupinou rostlin.

Samotn� n�zev Polystichum vych�z� z �eck�ch slov polys a stichos a odkazuje na hust�, pravideln� uspo��dan� �ady v�trusnic na spodn� stran� list�, kter� jsou pro tento rod typick� a p�i bli���m pohledu p�sob� a� p�ekvapiv� geometricky. V 19. stolet� se kapra�ovce staly sou��st� fenom�nu zn�m�ho jako pteridom�nie, kdy kapradiny doslova ovl�dly evropsk� zahrady, sklen�ky i interi�ry a byly sb�r�ny s v�n�, kterou dnes zn�me sp�e ze sv�ta orchidej� nebo sukulent�. D�ky st�lezelen�m list�m a schopnosti r�st ve st�nu se mnoh� druhy dostaly do zahradn� kultury d��ve, ne� byly botanicky d�kladn� prozkoum�ny. P�esto�e by se mohlo zd�t, �e rod s tak dlouhou histori� u� nem� ��m p�ekvapit, modern� molekul�rn� metody ukazuj�, �e v�zkum kapra�ovc� zdaleka nen� uzav�en� a jejich p��buzensk� vztahy i p�vod jednotliv�ch druh� se st�le p�ehodnocuj�.

Kapra�ovec �t�tinat�, Polystichum setiferum, je p�vodn� evropsk� druh roz���en� od atlantsk� Evropy p�es St�edomo�� a� do Mal� Asie a severn� Afriky, kde ob�v� stinn�, vlhk� lesy, rokle a kamenn� z�dky s dlouhodob� vyrovnan�m mikroklimatem. Botanicky jej popsal Johann Christian Daniel von Schreber (1739�1810) v roce 1775, n�meck� l�ka�, p��rodov�dec a ��k Carla Linn�ho, kter� se krom� botaniky v�noval tak� zoologii a pat�il k v�znamn�m postav�m osv�censk� p��rodov�dy. D�ky sv� p�irozen� prom�nlivosti, schopnosti vytv��et stabiln� odchylky a dobr� sn�enlivosti zahradn�ch podm�nek se Polystichum setiferum stal jedn�m z nej�ast�ji p�stovan�ch evropsk�ch kapra�ovc� a v�choz�m druhem pro �adu zahradn�ch forem, kter� si na�ly cestu do historick�ch park� i sou�asn�ch zahrad jako spolehliv� prvek stinn�ch parti�.