
Prunus avium 'MOREAU' t�e�e� chrupka - st�edn� ran� - cizospra�n�
Prunus
T�e�e� pta�� je p�vodn� d�evina Evropy a z�padn� Asie, od atlantick�ch oblast� a� po Kavkaz, kde roste v listnat�ch les�ch na hlub��ch, propustn�ch p�d�ch. Pat�� do �eledi r��ovit�ch (Rosaceae) a jako samostatn� druh byla botanicky pops�na v 18. stolet�. Jej� p�vod lze hledat v �to�i�t�ch m�rn�ho p�sma po posledn� dob� ledov�, odkud se postupn� ���ila p�irozen� i s pomoc� �lov�ka a pt�k�. Archeobotanick� n�lezy dokonce nazna�uj�, �e na drobn�ch plan�ch t�e�n�ch si mohli pochutn�vat u� na�i prap�edci v dob� kamenn� � v�etn� neandert�lc�. V r�mci druhu existuje velk� prom�nlivost plod� i fenologie, kter� se stala z�kladem pro tradi�n� evropsk� �lecht�n� stoln�ch t�e�n�.
Historicky byly plody t�e�n� cen�ny u� ve starov�ku � konzumovaly se �erstv�, su�ily, zava�ovaly a lisovaly na ���vy �i v�na, v novov�ku se p�idaly kompoty a d�emy. Prvn� systematick� sb�ry a popisy odr�d vznikaly v 17.�19. stolet� v z�padn� Evrop�, zejm�na ve Francii a N�mecku, kde se z t�e�n� stala ikonick� ovocn� d�evina zahrad i alej�. V kultu�e se objevuj� odkazy na symboliku jara a plodnosti, etymologicky se evropsk� n�zvy �asto odv�jej� od latinsk�ho cerasus, by� jde u t�e�n� pta�� o sladk� druh (na rozd�l od vi�n� � Prunus cerasus). �lecht�n� a selekce se soust�edily na velikost a pevnost plodu, harmonickou sladkost, pravidelnou plodnost a v nov�j�� dob� tak� na odolnost v��i ����c�m se chorob�m, co� vedlo k pestr� palet� star�ch i nov�ch kultivar�.
Moreau je francouzsk� odr�da t�e�n� z 19. stolet�, pojmenovan� po �lechtiteli Moreauovi z Angers (Loire, Francie). V literatu�e se poprv� objevuje kolem roku 1880, tedy jde o star��, klasickou chrupku. Jej� plody pat�� mezi st�edn� velk� a� velk�, kulat� a� m�rn� srd�it�, s tmav� �ervenou a� t�m�� �ernou slupkou. Du�nina je pevn�, tmav� zbarven�, ��avnat� a sladk�, s v�raznou aromatickou chut�, kter� ji �ad� mezi cen�n� stoln� t�e�n�. Pecka je st�edn� velk�, dob�e odd�liteln�. Dozr�v� ve st�edn� sez�n�, obvykle v prvn� polovin� �ervence, a poskytuje pom�rn� vyrovnanou sklize�. Plody jsou vhodn� nejen k p��m�mu konzumu, ale i ke konzervaci a v�rob� ���v �i p�lenek.
Strom roste st�edn� siln� a� siln�, s �iroce rozlo�itou korunou, kter� se v dosp�losti m��e rozvinout do ���ky 3�5 metr� a v��ky 5�7 metr� podle podno�e. Plod� p�ev�n� na kyticov�ch v�t�vk�ch, co� zaji��uje pravidelnou �rodu. Odr�da je cizospra�n�, proto vy�aduje vhodn� opylova�e s podobn�m term�nem kveten� (nap�. �Hedelfingensk�, �Schneiderova pozdn�). �ez se obecn� nedoporu�uje, proto�e t�e�n� �patn� sr�staj� a r�ny se st�vaj� vstupn� branou pro houbov� choroby, zejm�na moniliovou sp�lu. V�jimkou je udr�ovac� �ez po sklizni, kter� pom�h� udr�et vzdu�nou korunu a p��stupnost pro sklize�. Co se t��e podno��, na semen��i pta�ky dor�st� strom do pln� velikosti a dlouhov�kosti, na Coltu je o n�co kompaktn�j�� a vhodn�j�� do zahrad, zat�mco na Gisele 5 �i Gisela 12 lze dos�hnout men��ho stromu s rychlej��m n�stupem do plodnosti.
Posledn� revize: 27-08-2010; 22-10-2025
T�e�n� vy�aduj� pln� slunce, hlub��, �ivn� a dob�e odvodn�n� p�dy se slab� kyselou a� neutr�ln� reakc�, pravideln� z�vlahov� re�im v such�ch obdob�ch a p�im��en� hnojen� bez p�ebytku dus�ku. Po v�sadb� je nutn� pevn� opora � u mlad�ch stromk� a polokmen� sta�� i k�l ke kmeni nebo �ikmo, zat�mco vysokokmeny vy�aduj� kompletn� zav�trovac� �vaz (trojno�ku) alespo� na t�i roky po v�sadb�. Po tuto dobu nenechte nad ko�eny r�st tr�vu ani jin� plevel; i pozd�ji je vhodn� udr�ovat p�du �istou. T�e�n� obecn� vytv��ej� siln�, �asto m�lce rozprost�en� ko�enov� syst�m, kter� zaji��uje stabilitu a schopnost �erpat vodu z okol�, ale m��e naru�ovat dla�by, chodn�ky �i n�zk� z�dky, pokud jsou stromy vysazeny p��li� bl�zko stavebn�ch prvk�. Mrazuvzdornost je minim�ln� �29 �C, proto je vhodn� i do chladn�j��ch oblast� st�edn� Evropy.


Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.


































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)


