.jpg)
Prunus avium 'MOREL' t�e�e� chrupka � st�edn� ran� � cizospra�n�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Prunus
T�e�e� pta�� je p�vodn� d�evina Evropy a z�padn� Asie, od atlantick�ch oblast� a� po Kavkaz, kde roste v listnat�ch les�ch na hlub��ch, propustn�ch p�d�ch. Pat�� do �eledi r��ovit�ch (Rosaceae) a jako samostatn� druh byla botanicky pops�na v 18. stolet�. Jej� p�vod lze hledat v �to�i�t�ch m�rn�ho p�sma po posledn� dob� ledov�, odkud se postupn� ���ila p�irozen� i s pomoc� �lov�ka a pt�k�. Archeobotanick� n�lezy dokonce nazna�uj�, �e na drobn�ch plan�ch t�e�n�ch si mohli pochutn�vat u� na�i prap�edci v dob� kamenn� � v�etn� neandert�lc�. V r�mci druhu existuje velk� prom�nlivost plod� i fenologie, kter� se stala z�kladem pro tradi�n� evropsk� �lecht�n� stoln�ch t�e�n�.
Historicky byly plody t�e�n� cen�ny u� ve starov�ku � konzumovaly se �erstv�, su�ily, zava�ovaly a lisovaly na ���vy �i v�na, v novov�ku se p�idaly kompoty a d�emy. Prvn� systematick� sb�ry a popisy odr�d vznikaly v 17.�19. stolet� v z�padn� Evrop�, zejm�na ve Francii a N�mecku, kde se z t�e�n� stala ikonick� ovocn� d�evina zahrad i alej�. V kultu�e se objevuj� odkazy na symboliku jara a plodnosti, etymologicky se evropsk� n�zvy �asto odv�jej� od latinsk�ho cerasus, by� jde u t�e�n� pta�� o sladk� druh (na rozd�l od vi�n� � Prunus cerasus). �lecht�n� a selekce se soust�edily na velikost a pevnost plodu, harmonickou sladkost, pravidelnou plodnost a v nov�j�� dob� tak� na odolnost v��i ����c�m se chorob�m, co� vedlo k pestr� palet� star�ch i nov�ch kultivar�.
Morel pat�� mezi star�, tmavoplod�, st�edn� ran� odr�dy t�e�n� typu chrupka. Plody jsou st�edn� a� v�t��, kulat�, s temn� �ervenou a� t�m�� �ernou slupkou. Du�nina je pevn�, ��avnat� a sladk�, s v�raznou, �istou chut� vhodnou ke stoln�mu konzumu i ke konzervaci. Zr�n� nast�v� ve 4.�5. t�e��ov�m t�dnu, tedy zhruba na p�elomu �ervna a �ervence v na�ich podm�nk�ch, s vyrovnanou sklizn� a dobrou odolnost� plod� proti prask�n� v b�n�m letn�m po�as�. Odr�da je cizospra�n� a ke spolehliv� n�sad� pot�ebuje opylova�e se shodn�m term�nem kveten�; osv�d�uj� se klasick� st�edn� pozdn� odr�dy jako �Hedelfingen�, �Schneiders Sp�te Knorpelkirsche� nebo �B�ttnerova�. Vhodn� kombinace zaji��uje plnou n�sadu i v prom�nliv�m jarn�m po�as�.
Strom roste st�edn� siln�, koruna je v ml�d� vzp��men� a pozd�ji se roz�i�uje do �ir��ho ov�ln�ho tvaru, vytv��� pevn� kostern� v�tve a dob�e sn�� tvarovac� �ez. P�esto se �ez t�e�n� (a peckovin obecn�) nedoporu�uje, proto�e velk� r�ny �patn� sr�staj� a i men�� �ezy se mohou st�t vstupn� branou pro houbov� choroby, nap�. moniliovou sp�lu. V�jimkou je v�ak v�chovn� nebo udr�ovac� �ez, jeho� c�lem je udr�et strom v men�� velikosti a dob�e p��stupn� pro sklize� � ten se prov�d� v l�t� po sklizni, kdy se r�ny l�pe hoj�. Co se t��e podno�e, nej�ast�ji se vol� tyto: pta�ka pro dlouhov�k� a mohutn� stromy s hlub��m zako�en�n�m, mahalebka pro su��� a v�penit� p�dy, Colt pro st�edn� velk� zahrady s rychlej��m n�stupem plodnosti a dobrou mrazuvzdornost� a Gisela 5 pro men�� v�sadby, kde je c�lem kompaktn� r�st a ran� �roda.
Posledn� revize: 22-10-2025
T�e�n� vy�aduj� pln� slunce, hlub��, �ivn� a dob�e odvodn�n� p�dy se slab� kyselou a� neutr�ln� reakc�, pravideln� z�vlahov� re�im v such�ch obdob�ch a p�im��en� hnojen� bez p�ebytku dus�ku. Po v�sadb� je nutn� pevn� opora � u mlad�ch stromk� a polokmen� sta�� i k�l ke kmeni nebo �ikmo, zat�mco vysokokmeny vy�aduj� kompletn� zav�trovac� �vaz (trojno�ku) alespo� na t�i roky po v�sadb�. Po tuto dobu nenechte nad ko�eny r�st tr�vu ani jin� plevel; i pozd�ji je vhodn� udr�ovat p�du �istou. T�e�n� obecn� vytv��ej� siln�, �asto m�lce rozprost�en� ko�enov� syst�m, kter� zaji��uje stabilitu a schopnost �erpat vodu z okol�, ale m��e naru�ovat dla�by, chodn�ky �i n�zk� z�dky, pokud jsou stromy vysazeny p��li� bl�zko stavebn�ch prvk�. Mrazuvzdornost je minim�ln� �29 �C, proto je vhodn� i do chladn�j��ch oblast� st�edn� Evropy.
