Ilustra�n� foto.
Prunus avium 'REGINA' t�e�e� chrupka � pozdn�
b�n� v��ka
3-8m
b�n� ���ka
2-7m
kategorie list
listnat� opadav�
kategorie kv�t
n�padn� kv�ty
doba kveten�
duben
n�roky na slunce
slunce
n�roky na p�du
kysel� a� neutr�ln�
n�roky na vlhkost p�dy
m�rn� vlhk� ale s dobrou dren��
USDA z�na (nejni���)
5 (do -29�C)
mykorhizn� p��pravek
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)za�azena do kategori�
Prunus
T�e�e� obecn� � n�kdy naz�van� i t�e�e� sladk� � je u�itkov� strom s p�vodem v Evrop� a z�padn� Asii; botanicky ji kodifikoval Carl Linn� (1707�1778), kter� p�inesl po��dek do drobn�ho chaosu pojmenov�n� ovocn�ch d�evin. St��dav� se podle typu plod� rozli�uj� ran� srdcovky (��avnat�, du�nina �asto t�m�� p�irostl� k peck�m), st�edn� ran� polochrupky (pevn�j�� du�ina, st�le ��avnat�, n�zk� n�chylnost k �ervivosti) a pozdn� prav� chrupky (velk�, masit� a sladk� plody, dob�e odlu�iteln� od pecky). Jedn� se o st�edn� vysok� stromy se �irokou korunou; proto�e �asto nemaj� r�dy �ast� z�sahy, je lep�� volit odr�du nebo podno� odpov�daj�c� velikosti zahrady, ne� strom n�siln� tvarovat pravideln�m �ezem.
T�e�n� maj� historii sahaj�c� a� do prav�ku � zkamen�l� j�dra se objevuj� v archeologick�ch n�lezech od doby bronzov�. Prvn� p�semn� zm�nky najdeme v antice: ��msk� prameny uv�d�j� import plod� a sadby z Mal� Asie do It�lie v dob� Luculla v 1. stolet� p�. n. l., a Plinius star�� popisuje r�zn� druhy a kultivary v Naturalis Historia. P�vodn� �lo o divokou t�e�e� s drobn�mi, variabiln�mi plody; rozd�l� v chuti a velikosti si lid� rychle v�imli a jedince s lep��mi plody za�ali chr�nit, p�esazovat bl� k s�dl�m a pou��vat jejich semena �i roubovat v�tve � z lidov�ho sb�ru tak p�irozen� vznikla ran� selekce. Od st�edov�ku se p�stov�n� rozv�jelo v kl�tern�ch sadech a v ran�m novov�ku u� najdeme systemati�t�j�� z�pisy; modern�, v�decky ��zen� k��en� a registrace odr�d pak v�razn� zrychlily v�voj v 18. a 19. stolet�.
Popis rostliny
Regina je pozdn� odr�da t�e�n� vy�lecht�n� v n�meck�m Jorku a cen�n� pro velk�, tmav� �erven� a� t�m�� �ern� plody; jde o typickou chrupku � masitou, ��avnatou a sladkokyselou s m�rnou t��slovinou, kter� d�v� chuti charakter a strukturu. Plody jsou pevn�, dob�e sn�ej� manipulaci a maj� nadpr�m�rnou odolnost proti prask�n� za de�t�, co� ji �in� vhodnou i pro prom�nliv� jarn� a letn� sr�ky. Dozr�v� pozd�ji ne� b�n� st�edn� ran� odr�dy (��dov� o t�den a� deset dn� pozd�ji ne� klasick� Bing), proto je cenn� pr�v� tam, kde chcete sklize� prot�hnout sm�rem k pozdn�mu l�tu nebo omezit konkurenci s jin�mi odr�dami.
Regina m� kompaktn�, sp�e vzp��men� r�st; na bujn�ch generativn�ch nebo mahalebov�ch podno��ch dor�staj� stromy obvykle 6�8 m na v��ku a 4�7 m do ���ky, zat�mco roubovan� tvary na klon�ln�ch podno��ch (nap�. Gisela 5, Gisela 6) z�st�vaj� kompaktn� a snadno dosa�iteln� pro sklize�, typicky 2�3,5 m vysok� a 2�3 m �irok�. Regina nen� spolehliv� samospra�n�, k bohat� plodnosti pot�ebuje v okol� kompatibiln� opylova�e se shodn�m term�nem kveten� (nap�. Kordia, Napoleon, Sunburst a jin� pozdn� chrupky). Pro zahrady a nekomer�n� sady se �asto vol� clonaln� podno�e Gisela pro rychlej�� n�stup plodnosti a vysokou hustotu v�sadby; podno�e Colt nebo mahaleb jsou vhodn� tam, kde se o�ek�v� v�t�� vitalita a del�� �ivotnost stromu.
Regina preferuje pln� slunce, hlubokou, �ivnou a dob�e propustnou p�du kysel� a� neutr�ln� reakce (pH 5,5�7,5); pravideln� z�vlaha v dob� r�stu plod� zlep�uje velikost i cukernatost, p�emok�en� v�ak �kod�. Mlad� stromky a polokmeny zajist�te pevn�m k�lem t�sn� pod�l kmene v prvn�ch letech; stromov� formy vy�aduj� ukotven� cel�m zav�trovac�m �vazem na min. 3 roky. P�i sklizni dbejte na �pln� dozr�n� podle chuti a barvy, chra�te �rodu proti ptactvu a proti vrtuli t�e��ov�. Pln� mrazuvzdorn� do min. -29 �C. T�e�n� nejsou ide�ln� pro n�doby kv�li citlivosti na kol�s�n� vlhkosti a �ivin.
Posledn� revize: 26-09-2025
