Home > Katalog > Prunus laurocerasus 'Anbri' ETNA®
3434_1.jpeg
Ilustra�n� foto.
3434_2.jpeg 3434_3.jpeg 3434_4.jpeg

Prunus laurocerasus 'Anbri' ETNA® bobkovi�e� l�ka�sk� - STROM

vzr�st
n�zk� strom
b�n� v��ka
1,5-5m
b�n� ���ka
2-4m
kategorie list
listnat� st�lezelen�
barva list�
zelen�
kategorie kv�t
n�padn� kv�ty
barva kv�t�
kr�mov�
doba kveten�
duben-kv�ten
n�roky na slunce
slunce a polost�n a st�n
n�roky na p�du
kysel� a� neutr�ln�
n�roky na vlhkost p�dy
m�rn� vlhk� ale s dobrou dren��
USDA z�na (nejni���)
5b   (do -27�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�

Prunus

Rod Prunus je docela obs�hl� a hlavn� rozmanit� � zahrnuje na 350 r�zn�ch druh�, z nich� n�kter� byste do stejn�ho pytle rozhodn� nehodili. Jeho z�stupce najdete od Asie p�es Evropu a severn� Afriku a� po severn� Ameriku. Jedn� se o stromy a ke�e cen�n� v�t�inou pro bohat� a atraktivn� kveten� nebo ovocn� d�eviny s lahodn�mi plody, a v tomto konkr�tn�m p��pad� o st�lezelen� druh, jeho� neopadav� listy jsou d�le�it�m prvkem hlavn� v obdob� vegeta�n�ho klidu, kdy ostatn� d�eviny jsou bez list�. Jmenuje se bobkovi�e� l�ka�sk� (Prunus laurocerasus) a jeho star�� jm�no, kter� mo�n� l�pe vystihovalo jej� charakter, zn�lo st�emcha vav��nolist�. Poch�z� z oblast� kolem �ern�ho mo�e, z Kavkazu a severn�ho Turecka, kde roste v podhorsk�ch les�ch a na vlhk�ch, stinn�ch svaz�ch. Jej� leskl�, ko�ovit� listy p�ipom�naj� vav��n, a pr�v� d�ky t�to podobnosti z�skala sv� jm�no � �lauro cerasus�, tedy �vav��nov� t�e�e�. Do Evropy se dostala u� v 16. stolet� a d�ky sv� mrazuvzdornosti i u n�s pat�� k nejz�sadn�j��m st�lezelen�m druh�m. 

Bobkovi�e� byla v�decky pops�na v roce 1753 Carlem Linn�m ve slavn�m d�le Species Plantarum, kde z�skala sv� dodnes platn� jm�no Prunus laurocerasus. Pozd�j��, dnes ji� zastaral� ozna�en� Laurocerasus officinalis v�ak odkazuje na mnohem star�� historii jej�ho p�stov�n� a vyu��v�n�. Rostlinu podobnou vav��nu, ztoto��ovanou s bobkovi�n�, zmi�uj� ji� Theofrastos, Dioskorid�s i Plinius, kte�� upozor�ovali na jej� zvl�tn� ��inky. Pr�v� z list� bobkovi�n� se p�ipravoval destil�t zn�m� jako aqua laurocerasi, u��van� s pat�i�nou opatrnost� jako sedativum � a odtud tak� latinsk� ozna�en� officinalis, tedy l�ka�sk�. Historicky a dolo�en� se bobkovi�e�, jej� introdukce a prvn� p�stov�n� v evropsk�ch zahrad�ch objevuj� roku 1576. Tento �asov� bod zapad� do obdob� diplomatick�ch mis� mezi Osmanskou ��� a Habsburky, kdy se z Konstantinopole do st�edn� Evropy dost�valy semena, ��zky a mlad� rostliny dosud nezn�m�ch druh� prost�ednictv�m okruhu osob kolem c�sa�sk�ho vyslance Davida Ungnada (1530�1600) a botanika Caroluse Clusia (1526�1609). P�enos nov� objeven�ch rostlin pat�il k rovnocenn�m dar�m jako zlato, um�leck� p�edm�ty �i vykop�vky a byl d�le�it�m projevem vzd�lanosti, presti�e i praktick�ho pozn�n� p��rody.

Popis rostliny

Bobkovi�e� ETNA� je takov� mal� z�zrak za��tku 90. let 20. stolet�. V�iml si j� p�stitel Adrian Straver, proto�e se mezi ostatn�mi li�ila tvarem list� i barvou. Listy jsou nezvykle tvarovan� � od �ap�ku vej�it�, sm�rem k vrcholu se roz�i�uj� a kon�� t�m�� naplocho a� zakulacen�, �asto s jemn� zvln�n�m okrajem, co� ke�i dod�v� plastick� a �iv� v�raz po cel� rok. Jsou neopadav�, tuh�, ko�ovit�; v polovin� jara ra�� v n�padn�m bronzov�m odst�nu, kter� postupn� p�ech�z� do tepl�, syt� smaragdov� zelen�. Oproti mnoha star��m odr�d�m sn�� ETNA� v�razn� l�pe zimn� oslun�n� a zachov�v� si sytou, na prvn� pohled �iv�j�� barvu list� i b�hem mraziv�ch zim. V dosp�losti dosahuje kolem 3 m do v��ky a 4 m do ���ky. Neroste rychle, zato p�irozen� velmi hust� a tvo�� opticky i fyzicky neprostupn� ke�e d�ky bohat�mu v�tven� i trval�mu olist�n�.

P�ed ra�en�m list�, obvykle v dubnu, se objevuj� vzp��men� hroznovit� kv�tenstv� slo�en� z drobn�ch b�l�ch kv�t� s jemnou v�n�. ETNA� kvete sp�e v pozd�j��m v�ku a nep��li� bohat�. Po odkv�tu se vytv��ej� tmav�, leskl� plody, kter� jsou vyhled�vanou potravou ptactva. Podle dostupn�ch �daj� (Plants For A Future) spo��v� jedovatost bobkovi�n� p�edev��m v listech a semenech nezral�ch plod�; vyzr�l� plody se b�n� pova�uj� za m�n� rizikov�, p�esto nejsou ur�eny ke konzumaci.

ETNA� byla moj� �pln� historicky prvn� bobkovi�n� a z�rove� prvn� st�lezelenou d�evinou, jej� n�dhern� listy jsem obdivoval b�hem prvn� zimy na vyp�j�en� zahr�dce m�ch rodi��. Nedok�zal jsem uv��it, �e z�staly �iv�, sv�� a neopadaly � pr�v� tam, roku 2000 (jak symbolick�), se zrodila moje l�ska ke st�lezelen�m rostlin�m. A jak �as prok�zal, z�skala si respekt nejen m�j, ale i milion� dal��ch, kte�� si ji od doby jej�ho zrozen� po��dili. Jak vznikla? Nalezl ji nizozemsko‑n�meck� �kolka� Adrian Straver ve �kolce sv�ho otce kolem roku 1990 jako v�jime�n� semen�� mezi tis�ci dal��ch. A podobn� jako on dok�zal mezi na prvn� pohled na vlas stejn�mi rostlinami rozpoznat jedinou odli�nou, i j� jsem si Etnu vybral proto, �e ke mn� tehdy na pult� v Hornbachu prost� promlouvala. Odr�da z�skala evropskou ochranu PBR �. 2719 v roce 1998 a od t� doby dodnes pat�� mezi nejspolehliv�j�� i nejobl�ben�j��.

D�ky kompaktn�mu r�stu se �asto p�stuje i jako n�zk�, neopadav� strom s hustou a kompaktn� korunou. Jeho velikost se odv�j� od v��ky kmene, na kter� je naroubovan� koruna. Vezm�te nyn�j�� v��ku kmene, k n� p�i�t�te cca 2-2,5 m (budouc� v��ku koruny) a m�te v�slednou velikost dosp�l�ho stromu. Jako ka�d� strom s kmenem i bobkovi�e� pot�ebuje na prvn� 3 roky upevnit do zav�trovac�ho �vazu (trojno�ky), aby j� v�tr nevyvr�til, ne� zako�en�.

Posledn� revize 23-02-2017; 29-12-2025

P�stebn� n�roky a p��e

Bobkovi�n� vy�aduj� vlhkou, ale dob�e propustnou, ide�ln� kyselou a� neutr�ln� p�du bohatou na �iviny. Neprody�nou, t�ce j�lovitou, bahnitou �i trvale podm��enou zem netoleruj�. Jsou citliv� na v�pno v p�d�, co� se nej�ast�ji projev� tzv. chlor�zou � listy ztr�cej� zele� a vystupuje kresba �ilnatiny. K podobn�m p��znak�m m��e doj�t i p�i nedostatku �ivin. V obou p��padech pom��e p�id�n� ho�k� soli, organick�ch �ivin (hnojen�) nebo �prava p�dn� reakce sm�rem ke kysel�. Lze je jakkoli st��hat; v�born� sn�ej� i zmlazovac� hlubok� �ez do star�ho d�eva, ze kter�ho ochotn� regeneruj�. Nejvhodn�j�� doba �ezu je zjara po mrazech, tvarovac� st�ih se prov�d� v polovin� l�ta. Proto�e maj� listy po cel� rok � i v zim� � a neust�le z nich odpa�uj� vodu, pot�ebuj� dostate�n� p��sun vl�hy. Ne� si vytvo�� hlub�� ko�enov� syst�m, je vhodn� je b�hem such� zimy alespo� jednou za m�s�c zal�t, aby netrp�ly vysou�en�m a n�sledn�m pop�len�m list� ostr�m zimn�m sluncem. Pro udr�en� vlhkosti i jako ochranu proti teplotn�m v�kyv�m doporu�ujeme celoro�n� mul�ov�n�. ETNA� je mrazuvzdorn� do min. -27 �C a mo�n� je�t� o p�r stup�� v�ce. V�born� sn�� mr�z i vysazen� ve velk�m venkovn�m kv�tin��i (min. 80�80�80 cm). 

VELIKOSTI A CENY
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku