Prunus laurocerasus 'MANO' bobkovi�e� l�ka�sk� - STROM
Prunus
Rod Prunus je docela obs�hl� a hlavn� rozmanit� � zahrnuje na 350 r�zn�ch druh�, z nich� n�kter� byste do stejn�ho pytle rozhodn� nehodili. Jeho z�stupce najdete od Asie p�es Evropu a severn� Afriku a� po severn� Ameriku. Jedn� se o stromy a ke�e cen�n� v�t�inou pro bohat� a atraktivn� kveten� nebo ovocn� d�eviny s lahodn�mi plody, a v tomto konkr�tn�m p��pad� o st�lezelen� druh, jeho� neopadav� listy jsou d�le�it�m prvkem hlavn� v obdob� vegeta�n�ho klidu, kdy ostatn� d�eviny jsou bez list�. Jmenuje se bobkovi�e� l�ka�sk� (Prunus laurocerasus) a jeho star�� jm�no, kter� mo�n� l�pe vystihovalo jej� charakter, zn�lo st�emcha vav��nolist�. Poch�z� z oblast� kolem �ern�ho mo�e, z Kavkazu a severn�ho Turecka, kde roste v podhorsk�ch les�ch a na vlhk�ch, stinn�ch svaz�ch. Jej� leskl�, ko�ovit� listy p�ipom�naj� vav��n, a pr�v� d�ky t�to podobnosti z�skala sv� jm�no � �lauro cerasus�, tedy �vav��nov� t�e�e�. Do Evropy se dostala u� v 16. stolet� a d�ky sv� mrazuvzdornosti i u n�s pat�� k nejz�sadn�j��m st�lezelen�m druh�m.
Bobkovi�e� byla v�decky pops�na v roce 1753 Carlem Linn�m ve slavn�m d�le Species Plantarum, kde z�skala sv� dodnes platn� jm�no Prunus laurocerasus. Pozd�j��, dnes ji� zastaral� ozna�en� Laurocerasus officinalis v�ak odkazuje na mnohem star�� historii jej�ho p�stov�n� a vyu��v�n�. Rostlinu podobnou vav��nu, ztoto��ovanou s bobkovi�n�, zmi�uj� ji� Theofrastos, Dioskorid�s i Plinius, kte�� upozor�ovali na jej� zvl�tn� ��inky. Pr�v� z list� bobkovi�n� se p�ipravoval destil�t zn�m� jako aqua laurocerasi, u��van� s pat�i�nou opatrnost� jako sedativum � a odtud tak� latinsk� ozna�en� officinalis, tedy l�ka�sk�. Historicky a dolo�en� se bobkovi�e�, jej� introdukce a prvn� p�stov�n� v evropsk�ch zahrad�ch objevuj� roku 1576. Tento �asov� bod zapad� do obdob� diplomatick�ch mis� mezi Osmanskou ��� a Habsburky, kdy se z Konstantinopole do st�edn� Evropy dost�valy semena, ��zky a mlad� rostliny dosud nezn�m�ch druh� prost�ednictv�m okruhu osob kolem c�sa�sk�ho vyslance Davida Ungnada (1530�1600) a botanika Caroluse Clusia (1526�1609). P�enos nov� objeven�ch rostlin pat�il k rovnocenn�m dar�m jako zlato, um�leck� p�edm�ty �i vykop�vky a byl d�le�it�m projevem vzd�lanosti, presti�e i praktick�ho pozn�n� p��rody.
Bobkovi�e� Mano je spolehliv�, men�� a� st�edn� vzr�stn� kultivar s velmi �ist�m a klidn�m vzhledem. Vynik� syt� a� tmav� zelen�mi, vysoce leskl�mi listy, kter� jsou na rubu n�padn� sv�tl� a o n�co ten�� ne� u ostatn�ch, v�t�inou velkolist�ch odr�d. Listy jsou neopadav�, rostou vzp��men� a hust� pod�l v�tv�, jsou p�ibli�n� 6 � 3 cm velk� a snadno rozpoznateln� podle typick�ho vej�it�ho tvaru, kter� �Mano� odli�uje od v�t�iny ostatn�ch bobkovi�n�. Ke� roste p�irozen� hust�, tvo�� pravideln� patra, je bohat� v�tven� a olist�n� ji� od zem�, tak�e nevy�aduje pravideln� �ez, p�esto�e jej lze bez probl�m� tvarovat. V dosp�losti dor�st� obvykle do v��ky kolem 1,5 a� 2 m a podobn� ���ky, ��m� se �ad� mezi kompaktn�j�� odr�dy vhodn� jak do men��ch zahrad, tak do ni���ch �iv�ch plot�.
V dubnu a kv�tnu bohat� vykv�t� vzp��men�mi hrozny slo�en�mi z drobn�ch b�l�ch kv�t�, kter� siln� a sladce von� po �e��ku. Po opylen� nastupuj� l�kav�, leskl�, �ern� plody, kter� jsou pochoutkou pro ptactvo. Nejsou jedovat�, pouze zrn��ka v nezral�ch, tvrd�ch plodech obsahuj� stopov� mno�stv� stejn� l�tky jako ho�k� mandle, ale musela by se dokonale rozkousat, aby p�ivodila nevolnost (zdroj: Plants For A Future, www.pfaf.org).
D�ky kompaktn�mu r�stu se �asto p�stuje i jako n�zk�, neopadav� strom s hustou a kompaktn� korunou. Jeho velikost se odv�j� od v��ky kmene, na kter� je naroubovan� koruna. Vezm�te nyn�j�� v��ku kmene, k n� p�i�t�te cca 2 m (budouc� v��ku koruny) a m�te v�slednou velikost dosp�l�ho stromu. Jako ka�d� strom s kmenem i bobkovi�e� pot�ebuje na prvn� 3 roky upevnit do zav�trovac�ho �vazu (trojno�ky), aby j� v�tr nevyvr�til, ne� zako�en�.
Odr�du vytvo�il dendrolog a �lechtitel okrasn�ch d�evin Dr. Barabits Elem�r (1921�2003) z Ma�arska, odkud poch�z� �ada bobkovi�n� vynikaj�c�ch zejm�na vy��� mrazuvzdornost�. Elem�r v�ak b�hem sv� kari�ry selektoval stovky kultivar� i jin�ch druh� d�evin ur�en�ch pro st�edoevropsk� klima. Mezin�rodn�ho v�hlasu dos�hl zejm�na d�ky kultivaru Chamaecyparis lawsoniana �Globus� (syn. �Barabits� Globe�), dnes p�stovan�mu po cel� Evrop� i v z�mo��. U n�s dob�e zn�me nap��klad zakrsl� jasan �Mecsek� a �adu kompaktn�ch forem jehli�nan�, kter� se staly standardem v parc�ch a zahrad�ch po cel�m sv�t�.
Posledn� revize 01-04-2013; 29-12-2025
Bobkovi�n� vy�aduj� vlhkou, ale dob�e propustnou, ide�ln� kyselou a� neutr�ln� p�du bohatou na �iviny. Neprody�nou, t�ce j�lovitou, bahnitou �i trvale podm��enou zem netoleruj�. Jsou citliv� na v�pno v p�d�, co� se nej�ast�ji projev� tzv. chlor�zou � listy ztr�cej� zele� a vystupuje kresba �ilnatiny. K podobn�m p��znak�m m��e doj�t i p�i nedostatku �ivin. V obou p��padech pom��e p�id�n� ho�k� soli, organick�ch �ivin (hnojen�) nebo �prava p�dn� reakce sm�rem ke kysel�. Lze je jakkoli st��hat; v�born� sn�ej� i zmlazovac� hlubok� �ez do star�ho d�eva, ze kter�ho ochotn� regeneruj�. Nejvhodn�j�� doba �ezu je zjara po mrazech, tvarovac� st�ih se prov�d� v polovin� l�ta. Proto�e maj� listy po cel� rok � i v zim� � a neust�le z nich odpa�uj� vodu, pot�ebuj� dostate�n� p��sun vl�hy. Ne� si vytvo�� hlub�� ko�enov� syst�m, je vhodn� je b�hem such� zimy alespo� jednou za m�s�c zal�t, aby netrp�ly vysou�en�m a n�sledn�m pop�len�m list� ostr�m zimn�m sluncem. Pro udr�en� vlhkosti i jako ochranu proti teplotn�m v�kyv�m doporu�ujeme celoro�n� mul�ov�n�. Mano je mrazuvzdorn� do min. -25 �C a mo�n� je�t� o p�r stup�� v�ce.




































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)



