Home > Katalog > Prunus laurocerasus 'CAUCASICA'
Prunus laurocerasus 'CAUCASICA'
Ilustra�n� foto.
prunus laurocerasus Caucasica prunus laurocerasus Caucasica prunus laurocerasus Caucasica prunus laurocerasus Caucasica prunus laurocerasus Caucasica prunus laurocerasus Caucasica prunus laurocerasus Caucasica prunus laurocerasus Caucasica prunus laurocerasus Caucasica prunus laurocerasus Caucasica prunus laurocerasus Caucasica

Prunus laurocerasus 'CAUCASICA' bobkovi�e� l�ka�sk�

vzr�st
vy��� ke�
b�n� v��ka
3-5m
b�n� ���ka
2-3m
kategorie list
listnat� st�lezelen�
barva list�
zelen�
kategorie kv�t
m�n� n�padn�, zaj�mav� kv�ty
barva kv�t�
b�l�
doba kveten�
duben-kv�ten
n�roky na slunce
slunce a polost�n
n�roky na p�du
kysel� a� neutr�ln�
n�roky na vlhkost p�dy
m�rn� vlhk� ale s dobrou dren��
USDA z�na (nejni���)
6   (do -23�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�

Prunus

Rod Prunus je docela obs�hl� a hlavn� rozmanit� � zahrnuje na 350 r�zn�ch druh�, z nich� n�kter� byste do stejn�ho pytle rozhodn� nehodili. Jeho z�stupce najdete od Asie p�es Evropu a severn� Afriku a� po severn� Ameriku. Jedn� se o stromy a ke�e cen�n� v�t�inou pro bohat� a atraktivn� kveten� nebo ovocn� d�eviny s lahodn�mi plody, a v tomto konkr�tn�m p��pad� o st�lezelen� druh, jeho� neopadav� listy jsou d�le�it�m prvkem hlavn� v obdob� vegeta�n�ho klidu, kdy ostatn� d�eviny jsou bez list�. Jmenuje se bobkovi�e� l�ka�sk� (Prunus laurocerasus) a jeho star�� jm�no, kter� mo�n� l�pe vystihovalo jej� charakter, zn�lo st�emcha vav��nolist�. Poch�z� z oblast� kolem �ern�ho mo�e, z Kavkazu a severn�ho Turecka, kde roste v podhorsk�ch les�ch a na vlhk�ch, stinn�ch svaz�ch. Jej� leskl�, ko�ovit� listy p�ipom�naj� vav��n, a pr�v� d�ky t�to podobnosti z�skala sv� jm�no � �lauro cerasus�, tedy �vav��nov� t�e�e�. Do Evropy se dostala u� v 16. stolet� a d�ky sv� mrazuvzdornosti i u n�s pat�� k nejz�sadn�j��m st�lezelen�m druh�m. 

Bobkovi�e� byla v�decky pops�na v roce 1753 Carlem Linn�m ve slavn�m d�le Species Plantarum, kde z�skala sv� dodnes platn� jm�no Prunus laurocerasus. Pozd�j��, dnes ji� zastaral� ozna�en� Laurocerasus officinalis v�ak odkazuje na mnohem star�� historii jej�ho p�stov�n� a vyu��v�n�. Rostlinu podobnou vav��nu, ztoto��ovanou s bobkovi�n�, zmi�uj� ji� Theofrastos, Dioskorid�s i Plinius, kte�� upozor�ovali na jej� zvl�tn� ��inky. Pr�v� z list� bobkovi�n� se p�ipravoval destil�t zn�m� jako aqua laurocerasi, u��van� s pat�i�nou opatrnost� jako sedativum � a odtud tak� latinsk� ozna�en� officinalis, tedy l�ka�sk�. Historicky a dolo�en� se bobkovi�e�, jej� introdukce a prvn� p�stov�n� v evropsk�ch zahrad�ch objevuj� roku 1576. Tento �asov� bod zapad� do obdob� diplomatick�ch mis� mezi Osmanskou ��� a Habsburky, kdy se z Konstantinopole do st�edn� Evropy dost�valy semena, ��zky a mlad� rostliny dosud nezn�m�ch druh� prost�ednictv�m okruhu osob kolem c�sa�sk�ho vyslance Davida Ungnada (1530�1600) a botanika Caroluse Clusia (1526�1609). P�enos nov� objeven�ch rostlin pat�il k rovnocenn�m dar�m jako zlato, um�leck� p�edm�ty �i vykop�vky a byl d�le�it�m projevem vzd�lanosti, presti�e i praktick�ho pozn�n� p��rody.

Popis rostliny

Bobkovi�e� Caucasica pat�� do skupiny odr�d, kter� jako by tu byly oded�vna. Jsou to pr�kopnice ze zlat� hore�ky bobkovi�n�, kter� jako prvn� usp�ly a vyslou�ily si sl�vu. Nejen�e tehdy pat�ily k nejkr�sn�j��m, ale z�rove� obst�ly tam, kde jin� selhaly. Caucasica je nav�c tak letit� d�ma, �e dohledat datum jej�ho zrodu nebylo v�bec jednoduch� a jedin� dostupn� informace odkazuje na rok 1852 a Francii, kde byla poprv� p�edstavena. Av�ak pravd�podobn� se jednalo o p��rodn� v�b�r z m�st jej� p�irozen� domoviny � Kavkazu � odtud i jej� odr�dov� jm�no. Bez ohledu na v�k si tohoto klenotu zaru�en� v�imnete a dodnes pat�� mezi dostupnou a obl�benou st�lezelenou klasiku. 

Jej� neopadav� listy jsou temn� zelen�, vysoce leskl�, prot�hle eliptick� a v�razn� p�i�pi�at�l�, 12�18 cm dlouh� a p�ibli�n� 4 cm �irok�. P�esto�e jsou ko�ovit�, na omak p�sob� ten��, a proto nep�sob� tak masivn�. Tvo�� p�kn� vzp��men� ke�e o dosp�l� v��ce a� kolem 5 metr� a ���ce p�ibli�n� 3 metry: je tedy �t�hlej�� ne� botanick� druh, ale sloupovit� rozhodn� nen�. Mlad� rostliny dok�ou v dobr� p�d� p�ir�st a� o 60 cm ro�n�, s v�kem se r�st zpomaluje a v�tve postupn� houstnou. 

V dubnu vykv�t� vzp��men�mi hrozny drobn�ch b�l�ch kv�t�, kter� se rozv�jej� z nar��ov�l�ch poupat a siln�, sladce von� po �e��ku. Po opylen� se objevuj� leskl� �ern� plody, vyhled�van� ptactvem. Nejsou jedovat�, pouze semena v nezral�ch, tvrd�ch plodech obsahuj� stopov� mno�stv� stejn� l�tky jako ho�k� mandle, a musela by b�t dokonale rozkous�na, aby mohla vyvolat nevolnost.

Posledn� revize: 18-08-2014; 13-01-2026

P�stebn� n�roky a p��e

Bobkovi�n� vy�aduj� vlhkou, ale dob�e propustnou, ide�ln� kyselou a� neutr�ln� p�du bohatou na �iviny. Neprody�nou, t�ce j�lovitou, bahnitou �i trvale podm��enou zem netoleruj�. Jsou citliv� na v�pno v p�d�, co� se nej�ast�ji projev� tzv. chlor�zou � listy ztr�cej� zele� a vystupuje kresba �ilnatiny. K podobn�m p��znak�m m��e doj�t i p�i nedostatku �ivin. V obou p��padech pom��e p�id�n� ho�k� soli, organick�ch �ivin (hnojen�) nebo �prava p�dn� reakce sm�rem ke kysel�. Lze je jakkoli st��hat; v�born� sn�ej� i zmlazovac� hlubok� �ez do star�ho d�eva, ze kter�ho ochotn� regeneruj�. Nejvhodn�j�� doba �ezu je zjara po mrazech, tvarovac� st�ih se prov�d� v polovin� l�ta. Proto�e maj� listy po cel� rok � i v zim� � a neust�le z nich odpa�uj� vodu, pot�ebuj� dostate�n� p��sun vl�hy. Ne� si vytvo�� hlub�� ko�enov� syst�m, je vhodn� je b�hem such� zimy alespo� jednou za m�s�c zal�t, aby netrp�ly vysou�en�m a n�sledn�m pop�len�m list� ostr�m zimn�m sluncem. Pro udr�en� vlhkosti i jako ochranu proti teplotn�m v�kyv�m doporu�ujeme celoro�n� mul�ov�n�. �Caucasica� pat�� mezi spolehliv� odr�dy a dob�e zvl�d� a� -25 �C a p�i siln�j��ch mrazech m��e lehce namrznout, ale zjara spolehliv� po�kozen� listy a v�tvi�ky nahrad�. 

VELIKOSTI A CENY
n�hled zbo�� typ objem kont. velikost kvalita cena ve kter� prodejn� zp�sob odeslan� po�et ks
ke�
5L
v��ka 60-80 cm
STANDARD
610 K�
PRAHA
ke�
5L
v��ka 60-80 cm
STANDARD
610 K�
CHLUMEC
ke�
15L
v��ka 125-150 cm
STANDARD
2 100 K�
PRAHA
ke�
15L
v��ka 125-150 cm
STANDARD
2 100 K�
CHLUMEC
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
ke�
v��ka 60-80 cm
610 K�
ke�
v��ka 60-80 cm
610 K�
ke�
v��ka 125-150 cm
2 100 K�
ke�
v��ka 125-150 cm
2 100 K�

Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.

Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.

Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.

Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.

Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.

Vysv�tlivky
  • STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
  • DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
  • EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
  • HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
  • KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
  • STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
  • POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
  • ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
  • u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku