Prunus laurocerasus 'Renlo' 'RENAULT ACE® bobkovi�e� l�ka�sk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Prunus
Rod Prunus je docela obs�hl� a hlavn� rozmanit� � zahrnuje na 350 r�zn�ch druh�, z nich� n�kter� byste do stejn�ho pytle rozhodn� nehodili. Jeho z�stupce najdete od Asie p�es Evropu a severn� Afriku a� po severn� Ameriku. Jedn� se o stromy a ke�e cen�n� v�t�inou pro bohat� a atraktivn� kveten� nebo ovocn� d�eviny s lahodn�mi plody, a v tomto konkr�tn�m p��pad� o st�lezelen� druh, jeho� neopadav� listy jsou d�le�it�m prvkem hlavn� v obdob� vegeta�n�ho klidu, kdy ostatn� d�eviny jsou bez list�. Jmenuje se bobkovi�e� l�ka�sk� (Prunus laurocerasus) a jeho star�� jm�no, kter� mo�n� l�pe vystihovalo jej� charakter, zn�lo st�emcha vav��nolist�. Poch�z� z oblast� kolem �ern�ho mo�e, z Kavkazu a severn�ho Turecka, kde roste v podhorsk�ch les�ch a na vlhk�ch, stinn�ch svaz�ch. Jej� leskl�, ko�ovit� listy p�ipom�naj� vav��n, a pr�v� d�ky t�to podobnosti z�skala sv� jm�no � �lauro cerasus�, tedy �vav��nov� t�e�e�. Do Evropy se dostala u� v 16. stolet� a d�ky sv� mrazuvzdornosti i u n�s pat�� k nejz�sadn�j��m st�lezelen�m druh�m.
Bobkovi�e� byla v�decky pops�na v roce 1753 Carlem Linn�m ve slavn�m d�le Species Plantarum, kde z�skala sv� dodnes platn� jm�no Prunus laurocerasus. Pozd�j��, dnes ji� zastaral� ozna�en� Laurocerasus officinalis v�ak odkazuje na mnohem star�� historii jej�ho p�stov�n� a vyu��v�n�. Rostlinu podobnou vav��nu, ztoto��ovanou s bobkovi�n�, zmi�uj� ji� Theofrastos, Dioskorid�s i Plinius, kte�� upozor�ovali na jej� zvl�tn� ��inky. Pr�v� z list� bobkovi�n� se p�ipravoval destil�t zn�m� jako aqua laurocerasi, u��van� s pat�i�nou opatrnost� jako sedativum � a odtud tak� latinsk� ozna�en� officinalis, tedy l�ka�sk�. Historicky a dolo�en� se bobkovi�e�, jej� introdukce a prvn� p�stov�n� v evropsk�ch zahrad�ch objevuj� roku 1576. Tento �asov� bod zapad� do obdob� diplomatick�ch mis� mezi Osmanskou ��� a Habsburky, kdy se z Konstantinopole do st�edn� Evropy dost�valy semena, ��zky a mlad� rostliny dosud nezn�m�ch druh� prost�ednictv�m okruhu osob kolem c�sa�sk�ho vyslance Davida Ungnada (1530�1600) a botanika Caroluse Clusia (1526�1609). P�enos nov� objeven�ch rostlin pat�il k rovnocenn�m dar�m jako zlato, um�leck� p�edm�ty �i vykop�vky a byl d�le�it�m projevem vzd�lanosti, presti�e i praktick�ho pozn�n� p��rody.
Bobkovi�e� RENAULT ACE� je atraktivn�, osv�d�en� selekce bobkovi�n�, kter� se roz���ila p�edev��m ve Francii a z�padn� Evrop�. Jej� neopadav�, ko�ovit�, syt� zelen� listy jsou velmi podobn� odr�d� �Otto Luyken� � jsou �t�hl�, v�razn� leskl� a p�i�pi�at�l�, av�ak p�ibli�n� dvojn�sobn� velk�. Listy vyr�staj� vzp��men� a pravideln� obr�staj� rovn� v�tve, co� ke�i prop�j�uje sp�e �zk�, trycht��ovit� tvar. Roste st�edn� rychle, p�ibli�n� 20�25 cm za rok, a v dosp�losti dosahuje v��ky kolem 2,5 m. Odr�da byla nalezena a uvedena do p�stov�n� ve francouzsk� �kolce P�pinières Renault v m�ste�ku Gorron na z�pad� Francie, kde byla p�edstavena na po��tku 21. stolet�.
Na ja�e se objevuj� vzp��men� hroznovit� kv�tenstv� slo�en� z drobn�ch b�l�ch kv�t� s jemnou v�n�. Po odkv�tu se vytv��ej� tmav�, leskl� plody, kter� jsou vyhled�vanou potravou ptactva. Byly provedeny testy t�kaj�c� se jedovatosti plod� (zdroj: Plants For A Future), kter� prok�zaly, �e riziko spo��v� pouze v konzumaci list� a semen z nezral�ch plod�; vyzr�l� �i popadan� plody nep�edstavuj� zdravotn� nebezpe�� ani pro d�ti.
Posledn� revize 25-12-2009, 13-01-2012; 21-01-2021; 31-12-2025
Bobkovi�n� vy�aduj� vlhkou, ale dob�e propustnou, ide�ln� kyselou a� neutr�ln� p�du bohatou na �iviny. Neprody�nou, t�ce j�lovitou, bahnitou �i trvale podm��enou zem netoleruj�. Jsou citliv� na v�pno v p�d�, co� se nej�ast�ji projev� tzv. chlor�zou � listy ztr�cej� zele� a vystupuje kresba �ilnatiny. K podobn�m p��znak�m m��e doj�t i p�i nedostatku �ivin. V obou p��padech pom��e p�id�n� ho�k� soli, organick�ch �ivin (hnojen�) nebo �prava p�dn� reakce sm�rem ke kysel�. Lze je jakkoli st��hat; v�born� sn�ej� i zmlazovac� hlubok� �ez do star�ho d�eva, ze kter�ho ochotn� regeneruj�. Nejvhodn�j�� doba �ezu je zjara po mrazech, tvarovac� st�ih se prov�d� v polovin� l�ta. Proto�e maj� listy po cel� rok � i v zim� � a neust�le z nich odpa�uj� vodu, pot�ebuj� dostate�n� p��sun vl�hy. Ne� si vytvo�� hlub�� ko�enov� syst�m, je vhodn� je b�hem such� zimy alespo� jednou za m�s�c zal�t, aby netrp�ly vysou�en�m a n�sledn�m pop�len�m list� ostr�m zimn�m sluncem. Pro udr�en� vlhkosti i jako ochranu proti teplotn�m v�kyv�m doporu�ujeme celoro�n� mul�ov�n�. Renault Ace je mrazuvzdorn� do min. -25 �C a mo�n� je�t� o p�r stup�� v�ce. V�born� sn�� mr�z i vysazen� ve velk�m venkovn�m kv�tin��i (min. 80�80�80 cm).
