.jpg)
Prunus salicina 'SANGUE DI DRAGO' japonsk� �vestka
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Prunus
Japonsk� �vestka je ovocn� druh, kter� se do Evropy dostal teprve v pr�b�hu 20. stolet�, ale jeho p�vod sah� hluboko do asijsk� historie. Poch�z� z oblasti mezi ��nou a Koreou, kde byla p�stov�na u� p�ed v�ce ne� dv�ma tis�cilet�mi. Do Japonska se roz���ila jako kulturn� plodina, a pr�v� tam z�skala sv� jm�no � �salicina� odkazuje na jej� vrbovit� listy. Botanicky se �ad� do rodu Prunus, stejn� jako evropsk� �vestky, meru�ky �i t�e�n�, ale od sv�ch evropsk�ch p��buzn�ch se li�� nejen vzhledem, ale i chut� a strukturou plod�. Vyzna�uje se rychl�m r�stem, �asn�m kveten�m a kulat�mi, �asto velmi ��avnat�mi plody, kter� dozr�vaj� u� v prvn� polovin� l�ta.
Jej� �lecht�n� v�razn� ovlivnil americk� botanik Luther Burbank (1849�1926), kter� na p�elomu 19. a 20. stolet� vytvo�il des�tky hybridn�ch odr�d kombinac� s dal��mi druhy rodu Prunus. Jeho c�lem bylo zlep�it chu�, velikost plod�, odolnost v��i chorob�m i skladovatelnost, ��m� polo�il z�klady pro modern� komer�n� p�stov�n� �vestek po cel�m sv�t�. V samotn�m Japonsku je �vestka zn�m� jako ume a jej� kv�ty, kter� rozkv�taj� u� v zimn�ch m�s�c�ch, symbolizuj� s�lu, obnovu a nov� za��tek. V tradi�n� kultu�e se objevuje jako motiv poezie, v�tvarn�ho um�n� i slavnost� � d��ve ne� sakury byly pr�v� �vestky kv�tinou jarn�ch hanami. Plody p�vodn�ch odr�d byly mal� a v�razn� kysel�, ide�ln� pro v�robu umeboshi (nakl�dan� �vestky) �i umeshu (�vestkov� v�no), zat�mco modern� kultivary jsou v�t��, ��avnat� a p��jemn� sladk�, ur�en� p�edev��m k p��m� konzumaci. �vestka tak spojuje sv�t �lecht�n� s estetikou, filozofi� a ka�dodenn�m �ivotem japonsk� spole�nosti.
Sangue di Drago, tedy �dra�� krev�, je odr�da, kter� si sv� jm�no nevyslou�ila n�hodou. Plody t�to ��nsko-japonsk� sl�vy maj� toti� du�ninu tak syt� rudou, �e p�ipom�n� pr�v� krev b�jn�ho tvora. Jsou velk�, kulat�, s tmav� �ervenou slupkou pokrytou jemn�m oj�n�n�m. Du�nina je pevn�, st�edn� ��avnat�, sladkokysel�, s v�raznou aromatickou linkou, kter� p�ipom�n� lesn� ovoce. ���va je intenzivn� karm�nov�, a pr�v� d�ky n� se tato odr�da v�born� hod� do kuchyn� � nejen do marmel�d a kompot�, ale i do ovocn�ch om��ek, sorbet�, dom�c�ch limon�d nebo jako p��rodn� barvivo do pe�iva a dezert�. Dozr�v� obvykle v srpnu, ale v chladn�j��ch oblastech m��e sklize� prob�hat a� koncem l�ta. Plody nejsou n�chyln� k prask�n�.
V�nosy jsou a pravideln� a pro dom�c� p�stov�n� nevy�aduje opylova�e, proto�e je ��ste�n� samospra�n�. Ale pokud m� strom vhodn� opylova�e, nab�dne vysok� hospod��sk� v�nos. Vhodn� partne�i jsou nap��klad �Golden Japan�, �Morettini 355� nebo �Santa Rosa�. Strom roste bujn�, tvo�� �irokou, rozlo�itou korunu a dor�st� v��ky a� 6�9 metr�. Listy jsou �iroce vej�it� a� kopinat�, tmav� zelen�, kv�ty jednoduch�, hv�zdicovit�, b�l�, objevuj� se v dubnu. D�ky sv� atraktivit� l�k� nejen zahr�dk��e, ale i mot�ly, v�ely a pt�ky. Vzhledem ke sv� velikosti se hod� sp�e do v�t��ch zahrad nebo sad�, kde m� dostatek prostoru pro rozvoj ko�enov�ho syst�mu. P�stov�n� v n�dob�ch se nedoporu�uje � strom pot�ebuje hlubokou p�du a stabiln� mikroklima. V Evrop� se japonsk� �vestky nej�ast�ji roubuj� na myrobal�n, kter� vynik� siln�m r�stem a v�bornou p�izp�sobivost� r�zn�m p�d�m. Pro men�� stromy se vyu��v� St. Julien A s m�rn�j��m vzr�stem, zat�mco Marianna 2624 nab�z� dobrou odolnost v��i chorob�m a Citation kompaktn� r�st a ranou plodnost, by� je v Evrop� m�n� b�n� a pou��v� se zejm�na na rarity typu pluot apod.
Posledn� revize 20-10-2025
Japonsk� �vestka nen� n�ro�n� na p�stov�n�. Nejl�pe se j� da�� na slunn�m stanovi�ti, chr�n�n�m p�ed siln�m v�trem, zejm�na v prvn�ch letech po v�sadb�. P�da by m�la b�t hlinit� a� p�s�itohlinit�, dob�e propustn�, v t잚�ch p�d�ch je nutn� zajistit dren� nebo strom vyv��it. Strom pot�ebuje pravidelnou z�livku, zejm�na v obdob� r�stu plod�, ale nesn�� trvale p�emok�enou p�du. Hnojen� je vhodn� prov�d�t na ja�e a za��tkem l�ta � ide�ln� organick�m hnojivem s vy���m obsahem drasl�ku. Mrazuvzdornost se pohybuje mezi -27 a� -29 �C. V n�dob�ch o objemu minim�ln� 50 litr� plod� spolehliv�, pokud je pravideln� zal�van� a p�ihnojovan�. Strom nen� n�chyln� k chorob�m, ale v de�tiv�ch letech m��e b�t citliv� na moniliovou hnilobu � prevenc� je vzdu�n� koruna a v�asn� sklize�.
.jpg)
