.jpg)
×Sorbopyrus auricularis Hru�koje��b ou�kat�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Sorbopyrus
Rod hru�n� (Pyrus) a je��b� (Sorbus) pat�� do �eledi r��ovit�ch a v evropsk� krajin� se s nimi setk�v�me oded�vna. Hru�e� obecn� je symbolem sladk�ch plod� a vo�av�ch sad�, zat�mco je��b muk, se sv�mi st��b�it� plstnat�mi listy a �erven�mi malvicemi, pat�� k typick�m strom�m mez� a str�n� a �asto jej vn�m�me hlavn� jako pta�� potravu a pot�chu oka na podzim pro n�s, kdy� zraj� vybarven� plody. Oba rody maj� sv� m�sto nejen v hospod��stv�, ale i v kultu�e � hru�e� byla odjak�iva spojov�na s hojnost� a �rodou, je��b zase s ochranou a odolnost�. A pr�v� jejich spojen� dalo vzniknout mezirodov�mu hybridu �Sorbopyrus � hru�koje��bu, kter� v sob� nese sladkost hru�n� a hou�evnatost je��bu.
Prvn� zm�nky o tomto zvl�tn�m strom� poch�zej� z Alsaska, kde byl zaznamen�n u� roku 1599 a pops�n �v�carsk�m botanikem Jeanem Bauhinem (1541�1613) ve slavn� Historia plantarum universalis. Nejde o c�len� k��en�, jak� o t�i stolet� pozd�ji prov�d�l nap��klad I. V. Mi�urin, ale o spont�nn� mezirodov� hybrid, kter� se v p��rod� objevil s�m a byl n�sledn� uchov�n a ���en roubov�n�m. V Bollwilleru, mal�m m�ste�ku pr�v� na severov�chod� Francie, se mu za�alo p�ezd�vat �Bollwyllerova hru�e� a stal se vyhled�vanou raritou. Po stalet� se mno�� p�ev�n� roubov�n�m, proto�e plod� jen m�lo �ivotaschopn�ch semen. V 19. stolet� se objevily i odr�dov� varianty, nap��klad �Bulbiformis�, �Malifolia� a dokonce i �esk� �Tatarova�, kter� se li�� tvarem list� a velikost� plod�. V �esk�m prost�ed� se pro n�j v�il n�zev hru�koje��b ou�kat� a na Slovensku jarabinovec u�kat�.
Hru�koje��b ou�kat� je st�edn� vysok� strom, kter� v dosp�losti dor�st� 12�15 metr�. Koruna b�v� zaoblen�, v�tve bez trn� a k�ra �edohn�d�, jemn� vr�s�it�. Listy jsou vej�it� a� obvej�it�, na l�ci tmavozelen� a leskl�, na rubu st��b�it� plstnat�, co� stromu dod�v� zvl�tn� sametov� vzhled. Kvete v kv�tnu bohat�mi chochol�ky b�l�ch kv�t�, kter� jsou samospra�n� a l�kaj� v�ely i mot�ly. Plody dozr�vaj� v z��� � jsou to mal� hru�kovit� malvice, obvykle 2�3 cm dlouh�, �lut� s �erven�m l��kem na slunn� stran�. Du�nina je sladk�, ��avnat�, s jemnou m�slovitou strukturou, chu�ov� p�ipom�n� drobn� hru�ky, ale s lehk�m je��bov�m podt�nem. Nevydr�� v�ak dlouh� skladov�n� � brzy mou�nat�, proto je nejlep�� zpracovat je hned po sklizni. Hod� se na marmel�dy, povidla, mo�t i ovocn� v�no, a d�ky vysok�mu obsahu pektinu �el�ruj� t�m�� samy.
Strom se uplatn� jako solit�r v zahrad�, kde zaujme sv�m neobvykl�m p�vodem i podzimn�mi barvami list�, kter� se m�n� do �lutooran�ov�ch a� �ervenooran�ov�ch t�n�, n�kdy s n�dechem do purpurova. A plody na stromech vis� je�t� pot�, co listy opadaj�. Nad�enci jedl�ch les� a tv�rci sad� s netradi�n�m ovocem jej r�di vysazuj� jako atraktivn� obohacen� sb�rky i zpest�en� podzimn� sklizn�. Dob�e se kombinuje s d�evinami podobn�ch n�rok� � s mi�pul�, d��nem, temnoplodcem nebo rakytn�kem. V jedl�m lese m��e tvo�it vy��� patro, pod n�m� se da�� ke��m a bylin�m. Jeho plody jsou nav�c v�tanou potravou pro pt�ky, ��m� strom p�isp�v� i k biodiverzit�.
Posledn� revize 22-10-2025
Na p�stov�n� nen� hru�koje��b n�ro�n�. Nejl�pe prosp�v� na slunn�m stanovi�ti, ale snese i polost�n. P�da m��e b�t hlinit� �i hlinitop�s�it�, s pH od m�rn� kysel�ho po z�sadit�, hlavn� v�ak dob�e propustn� a vlhk�. V prvn�ch letech po v�sadb� je vhodn� vyvazovat hlavn� v�hon, aby se vytvo�il rovn� kmen. Kmenn� formy � stromy � vy�aduj� pevn� zav�trovac� �vaz na prvn� 3 roky po v�sadb� a udr�ovat zem nad ko�eny �istou � bez tr�vy a plevel�. �ez nen� nutn�, ale lehk� prosv�tlen� koruny na konci zimy podpo�� plodnost. Plodit za��n� obvykle a� po 8�10 letech, co� vy�aduje trp�livost, ale odm�nou jsou plody s chut�, kterou jinde nenajdete. Mrazuvzdornost sah� p�inejmen��m a� k �30 �C, n�kte�� sever�t� soused� uv�d�j� i v�ce, tak�e bez probl�m� zvl�d� i drsn�j�� zimy st�edn� Evropy.
