Arbutus unedo planika, jahodov� strom

Listy planiky jsou st�lezelen�, �zce ov�ln� a� obvej�it�, 6�10 cm dlouh�, ko�ovit�, tuh� a s pilovit�mi okraji, kter� jsou n�padn�j�� bl�e ke �pi�ce. Jsou sv�e zelen� a leskl�. V�tvi�ky jsou slab� oran�ov�, mlad� �ervenav�, a jakmile borka st�rne, m�n� se v syt� �ervenohn�dou s tmav� gran�tov� �erven�mi vr�skami. Po �ase za�ne praskat a odlupovat se v men��ch �upin�ch.

Drobn� kv�ty nezap�ou n�le�itost do �eledi v�esovcovit�ch, jako t�eba bor�vky. Jsou seskupen� v kr�tk�ch hroznech a objevuj� se od podzimu do jara. Jsou konvalinkov� tvarovan�, kr�mov� b�l� a dozr�vaj� v jedl� plody, co� jsou asi 2 cm �irok� kuli�ky, zprvu sv�tle zelen�, pot� �lutav� a zral� jsou jahodov� �erven�, co� stromu dalo lidov� jm�no jahodov� strom. Obsahuj� a� 20 % cukru, ale chu� nen� zasyrova p��li� v�razn�, proto se pou��vaj� sp�e do marmel�d, lik�r� a k dal��mu zpracov�n�. Proto�e zraj� velmi dlouho a je jich na ke�i hodn�, �asto se stane, �e nesklizen� plody p�ezraj� a samovoln� na slunci fermentuj�, ani� by se kazily, proto si ji�an�t� �idi�i mus� d�t p�i jejich konzumaci pozor, nebo� ji� obsahuj� alkohol. V p��rod� je n�kter� zv��ata kv�li alkoholu c�len� vyhled�vaj� stejn�, jako nap��klad u n�s se pt�ci �sj�d� na zkva�en�ch je�abin�ch. Ve St�edozem� planika dozr�v� od podzimu do konce zimy. Pokud u n�s podzimn� kv�ty pomrznou, vytvo�� si n�hradn� sadu kv�t� na ja�e a pokud je dostate�n� hork� a slune�n� l�to, m��e d�t plody na podzim, ale nelze na to spol�hat.

Planika roste pom�rn� hust� do kulovit�ho a� d�movit�ho habitu s vystoupav�mi v�tvemi. Zjara po mrazech ji m��ete �ezem povzbudit k hust��mu v�tven�. �asto se tvaruje a n�dhern� vypadaj� v�cekmenn� formy, kdy se zachov� n�kolik siln�ch, vzp��men�ch v�tv� jako kostern�, ostatn� se od�e�ou a letn�m �ezem se formuje h�ibovit� koruna. Takhle vyniknou jej� p�ekr�sn� �ervenohn�d� v�tve. Ve St�edozem� m��e vyr�st v strom a� osm metr� vysok� i �irok�, u n�s p�ibli�n� polovinu.

Posledn� revize 22-02-2024; 26-01-2026