Magnolia grandiflora 'MONT BLANC' magn�lie velkokv�t�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Magnolia
St�lezelen� magn�lie pat�� mezi kr�lovny kvetouc�ch strom�. S oblibou v�dy ��k�m, pokud chcete strom s tak n�dhern�mi kv�ty a listy, �e si jej budete z�vid�t sami, po�i�te magn�lii velkokv�tou. Vyb�r�me pro v�s ty nejkr�sn�j�� a z�rove� nejotu�ilej�� kultivary. Odr�da Mont Blanc� je senzace z roku 2011, kdy na presti�n�m veletrhu Salon du V�g�tal ve Francii z�skala zlatou medaili v kategorii novinek. P�ich�z� s n� hned t�i �kolky najednou - P�pinières d�ENGANDOU, P�pinières RIPOCHE a P�pinières du VAL D�ERDRE. Jedn� se o selekci, jej� p�vod nebyl uveden, ale podle r�stu, vzhledu i m�sta vzniku z�ejm� poch�z� z mutace francouzsk� odr�dy Nannetensis�, po n� zd�dila bujn� r�st a dost mo�n� n�kde nalezla i chromoz�m Exmouth d�ky zvln�n�m list�m.
Magn�lie velkokv�t� Mont Blanc� se py�n� snad nejv�t��mi doposud zm��en�mi kv�ty na tomto druhu. Maj� pr�m�r 25 a� neuv��iteln�ch 40 cm na star��ch rostlin�ch. Jsou smetanov� b�l�, do �iroka rozev�en� a tak siln� vo�av�, �e jejich� v�n� l�k� krom v�el i ka�d�ho v�robce parf�m�. Sladk� a hlubok� v�n� s p��m�s� citrus� se rozvon� nejv�ce v pozdn�m odpoledni a nave�er. St�ed zdob� r��ov� ty�inky, kter� brzy po rozkv�tu opadaj�. Ka�d� kv�t vydr�� pouze jeden a� dva dny, ale vz�p�t� se otev�e dal��, tak�e vydr�� kv�st postupn� od �ervna a� do z���. ��m je rostlina star�� a siln�j��, t�m v�ce se zkracuje prodleva mezi kveten�m jednotliv�ch kv�t�.
Neopadav� listy jsou je�t� n�padn�j�� zvl�tnost t�to odr�dy. Jsou rovn� velk� � 15 a� 18 cm dlouh� a 8 a� 13 cm �irok�, ko�ovit� a hlavn� v�razn� zvln�n� a u konce roz���en� jako listy ficusu lyrata. Jejich rub zdob� typick� rezav� semi�, kter� rostlinu chr�n� p�ed vysou�en�m zejm�na v zim�. Mont Blanc� roste velmi rychle (40-60 cm za rok) a pro bohat� ke� m��ete mlad� rostliny a d�le jednou za 3-5 let po cel�m pl�ti ost��hat, nejrad�ji koncem dubna. Kv�ty se nach�z� na vrcholech vyzr�l�ch v�tv� (lo�sk�ch), proto je mo�n�, �e v roce �ezu bude kv�st m�n�.
Velkokv�t� magn�lie je velmi hladov� a pro sytou zele� list� pot�ebuje kyselou p�du. Zejm�na po v�sadb� pot�ebuje minim�ln� 3 roky vydatn� hnojit. Vyplatila se n�m kombinace mykorhizn�ch hub ke ko�en�m p��mo p�i v�sadb� a pravideln� hnojen� organick�mi hnojivy v obdob� od za��tku kv�tna a� do konce �ervence. Nesn�� podm��en� � t�kou, j�lovitou zem, ale vyhovuje j� j�l ve spodn�ch parti�ch p�dn�ho profilu. V�sadbov� d�ra by m�la b�t dostate�n� propustn�, aby v n� nest�la voda, jinak se utop� a shnij� j� ko�eny. Pokud m�te t�kou zem, pomozte si vyv��en�m ter�nu, jak je pops�no v pokynech k v�sadb�. P�stujte ji na pln�m slunci, eventu�ln� zimn�m st�nu a dop�ejte j� neust�l� vlhko (nikoli mokro), ne� zako�en�, co� j� zabere 3 a� 4 roky a zal�vejte ji i v zim�, pokud nebude mrznout a nebude zmrzl� zem. P�edpokl�dan� mrazuvzdornost min. -23�C.
Posledn� revize 26-01-2019
