Magnolia grandiflora 'SAMUEL SOMMER' magnolie velkokv�t�

Magn�lie velkokv�t� Samuel Sommer se pova�uje za p�edn� a d�le�itou odr�du tohoto druhu v USA, p�esto�e poch�z� ji� ze roku 1961. B�hem prvn� dek�dy sv� existence krom� uk�zky sv� kr�sy toti� prok�zala vysokou odolnost chladu, v�tru i pozdn�m mraz�m, proto je tak cen�n�. Tvo�� obrovsk� kv�ty o rozp�t� 25-35 cm, jsou smetanov� b�l�, maj� 3 �ady okv�tn�ch pl�tk� po 4 pl�tc�ch a siln� a sladce von�. Sladk� a hlubok� v�n� s p��m�s� citrus� se rozvon� nejv�ce v pozdn�m odpoledni a nave�er. St�ed zdob� r��ov� ty�inky, kter� brzy po rozkv�tu opadaj�. Ka�d� kv�t vydr�� pouze jeden a� dva dny, ale vz�p�t� se otev�e dal��. ��m je rostlina star�� a siln�j��, t�m v�ce se zkracuje prodleva mezi kveten�m jednotliv�ch kv�t�. Vykv�taj� podle po�as� nej�ast�ji od poloviny �ervna a� do srpna, proto�e nekvete najednou cel� strom, ale jednotliv� kv�ty se otev�raj� postupn� dle zralosti, co� zaji��uje a� 10t�denn� dobu kv�tu.

Jej� ko�ovit� listy jsou neopadav� a pat�� k nejv�t��m ze v�ech � m��� 20-25 na d�lku, 10-15 na ���ku, jsou syt� zelen�, vysoce leskl�, n�padn� �ilkovan� svrchu, pokryt� sko�icov� hn�d�m semi�em zespod, �iroce vej�it�, zakon�enou v�raznou �pi�kou a m�rn� prohnut�. P�esto�e se jedn� o neopadav� druh, zejm�na zjara p�i tvorb� nov�ch list� a poupat rostlina shazuje star� listy, kter� nechce nebo nezvl�dne �ivit, co� se d�je hlavn� v prvn�ch 2-4 letech po v�sadb�, ne� zako�en�. Roste st�edn� rychle (30-40 cm za rok) do vystoupav�ho a� �t�hle pyramid�ln�ho tvaru a dob�e se v�tv�. Pro bohat�� ke� m��ete mlad� rostliny a d�le jednou za 3-5 let po cel�m pl�ti ost��hat, nejrad�ji koncem dubna. Kv�ty se nach�z� na vrcholech vyzr�l�ch v�tv� (lo�sk�ch), proto je mo�n�, �e v roce �ezu bude kv�st m�n�.

Velkokv�t� magn�lie je velmi hladov� a pro sytou zele� list� pot�ebuje kyselou p�du. Zejm�na po v�sadb� pot�ebuje minim�ln� 3 roky vydatn� hnojit. Vyplatila se n�m kombinace mykorhizn�ch hub ke ko�en�m p��mo p�i v�sadb� a pravideln� hnojen� organick�mi hnojivy v obdob� od za��tku kv�tna a� do konce �ervence. Nesn�� podm��en� � t�kou, j�lovitou zem, ale vyhovuje j� j�l ve spodn�ch parti�ch p�dn�ho profilu, nebo� obsahuje mnoho �ivin, kter� �asem vyu�ije. V�sadbov� d�ra by m�la b�t dostate�n� propustn�, aby v n� nest�la voda, jinak se utop� a shnij� j� ko�eny. Pokud m�te t�kou zem, pomozte si vyv��en�m ter�nu, jak je pops�no v pokynech k v�sadb�. Nem� r�da vyru�ov�n� ko�en� a dup�n� nad nimi � pokud k n� chcete n�co vysadit, ud�lejte to hned, proto�e pozd�ji byste mohli jej� ko�eny poru�it. Nikdy j� nemul�ujte kamenivem, v�dy pouze k�rou a to v dostate�n� vrstv� proti prudk�m teplotn�m v�kyv�m v zim� a aby z�stala i b�hem such�ho l�ta ve vlhku. P�stujte ji na pln�m slunci, eventu�ln� zimn�m st�nu a dop�ejte j� neust�l� vlhko (nikoli mokro), ne� zako�en�, co� j� zabere 3 a� 4 roky a zal�vejte ji i v zim�, pokud nebude mrznout a nebude zmrzl� zem, ale nepodm��ejte ji. Ov��en� mrazuvzdornost je -24 �C (zat�m jsme nem�li mo�nost ji testovat b�hem siln�j��ho mrazu) a je spolehliv� i na v�trn� stanovi�t�.

Posledn� revize 18-07-2020